Ve věku 86 let dnes zemřel bývalý slovenský prezident Michal Kováč. Kováč, který byl prvním prezidentem samostatného Slovenska po rozpadu československé federace v roce 1993, byl minulý týden hospitalizován. "Navzdory úsilí lékařů (exprezident) zemřel krátce před 20:00 na selhání srdce," uvedl Petar Lazarov, mluvčí tamního ministerstva vnitra, v jehož nemocnici byl Kováč minulý týden hospitalizován.
Kováčovo funkční období v letech 1993 až 1998 poznamenaly spory s tehdejším autoritářským premiérem Vladimírem Mečiarem. V roce 1995 byl Kováčův syn zavlečen do Rakouska; z únosu byla podezřelá slovenská tajná služba. Vyšetření případu brání amnestie, které v roce 1998 udělil Mečiar, jenž vykonával i některé pravomoci hlavy státu. Před rozdělením Československa Kováč zastával post předsedy Federálního shromáždění.
„Odešel první prezident moderního slovenského demokratického státu. Pan Michal Kováč byl prezidentem ve složitém období, kdy se sváděl bezohledný a doslova surový zápas o vnitřní charakter a budoucnost Slovenské republiky na mapě Evropě a světa,“ uvedl v reakci na Kováčovo úmrtí nynější prezident Andrej Kiska. Za politováníhodné označil, že se Kováč nedožil justiční spravedlnosti za únos svého syna.
„S lítostí jsem přijal zprávu o úmrtí prvního slovenského prezidenta. Spojovali nás vynikající mezilidské vztahy - profesionální i osobní,“ napsal v prohlášení premiér Robert Fico, jehož strana v minulosti nepodpořila ve sněmovně návrhy na zrušení zmíněných Mečiarových amnestií.
Kováče léta trápila Parkinsonova choroba. Minulý pátek přivolala k exprezidentovi záchranku jeho opatřovatelka kvůli zvýšenému pulsu a problémům s dýcháním. Po převozu do nemocnice a po zhoršení stavu ho lékaři uvedli do umělého spánku. Na začátku týdne se Kováčův zdravotní stav zlepšil, byl při vědomí a dýchal sám. V úterý se ale jeho stav opět zhoršil.
| Kováč byl první hlavou Slovenska po rozpadu společného státu |
|---|
| - Michal Kováč byl prvním prezidentem samostatného Slovenska po rozpadu společného státu Čechů a Slováků v roce 1993. Do prezidentského úřadu byl zvolen 15. února 1993 jako kandidát Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) a setrval v něm do 2. března 1998. Po zvolení v polovině února 1993 ale Kováče mnozí pozorovatelé považovali za málo výraznou osobnost, která nebude s to naplnit představy nadstranického prezidenta a vzepřít se tlaku mateřského hnutí. - Po svém zvolení pozastavil členství v HZDS a jeho funkční období v prezidentském křesle poznamenaly časté názorové střety s tehdejším premiérem Vladimírem Mečiarem. Rozpory mezi oběma muži se vyhrotily, když Kováč na jaře 1993 odmítl jmenovat Mečiarova spojence Ivana Lexu šéfem Slovenské informační služby (SIS). Kováčovy dny v prezidentském křesle později odpočítávala elektronická tabule na budově proti jeho sídlu, kterou tam zřejmě nainstalovali jeho oponenti. - Kováčovy zápasy s vládní koalicí, nejostřeji vyhrocené v až „příliš osobním“ sporu s bývalým spolupracovníkem a nynějším úhlavním nepřítelem - premiérem Mečiarem - mnohdy doslova braly dech zahraničním diplomatickým kruhům. Kováč se dočkal také únosu vlastního syna, mnoha pokusů o diskreditaci své osoby i rodiny a dokonce i neústavních pokusů vyslovit mu nedůvěru. Mečiarovi ale nakonec připravil první vnitropolitickou prohru - nesplnil mu sen o své abdikaci před ukončením volebního období. - Kováč se narodil 5. srpna 1930 v obci Ľubiša v okrese Humenné. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Řadu let působil na různých postech ve Státní bance Československé a krátce v londýnské pobočce Živnobanky. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ. V 80. letech byl vědeckovýzkumným pracovníkem Ústředního ústavu národohospodářského plánování. - Do vysoké politiky vstoupil v prosinci 1989, kdy byl jmenován ministrem financí slovenské vlády, funkci vykonával do května 1991. Od června 1992 do prosince téhož roku byl předsedou Federálního shromáždění ČSFR. - Známá je kauza únosu jednoho z exprezidentových dvou synů Michala Kováče mladšího v roce 1995, z něhož byla podezřelá SIS. Podle tehdejších informací publikovaných ve slovenských médiích byl únos údajně organizován tajnou službou s cílem přimět prezidenta Kováče k odstoupení. V listopadu 2012 ale potvrdil slovenský ústavní soud verdikt, podle něhož se exprezident Kováč měl bývalému šéfovi SIS Ivanu Lexovi omluvit za to, že ho obvinil z únosu svého syna a zaplatit mu odškodné. - Z vysoké politiky se Kováč stáhl v roce 1999, kdy odstoupil z volby hlavy státu. V posledních letech svého života bojoval se syndromem Parkinsonovy choroby. - V roce 2000 mu jeho nástupce v prezidentském křesle Rudolf Schuster udělil řád Ĺudovíta Štúra I. třídy. |
