Žaloba České republiky proti evropské směrnici o zbraních je podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) připravená. Ministr to dnes během jednání vlády řekl novinářům. Česká republika může žalobu podat ve chvíli, kdy směrnice bude zapsána ve věstníku EU a začne platit. Podle Chovance to může být přibližně za měsíc a půl. Podání žaloby vládě navrhne do srpna.
„Pokud vláda po tom, co bude (směrnice) ve věstníku zapsána, rozhodne o podání žaloby, jsme připraveni v řádu týdnů ji podat,“ uvedl Chovanec. „To znamená, že se bavíme v horizontu měsíce, měsíce a půl ode dneška,“ doplnil.
Podle Chovance směrnice přináší výrazně negativní dopady včetně zákazu některých samonabíjecích zbraní nebo nutnost registrace některých dosud volně držených zbraní. „Takovýto postoj je vůči slušným držitelům zbraní nesmyslný a větší bezpečnost nám nepřinese. Proto po dohodě s ministerstvem zahraničí navrhneme podat do srpna 2017 žalobu k Soudnímu dvoru EU na zneplatnění směrnice,“ řekl ministr.
Směrnici zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi schválil Evropský parlament v polovině března. V Česku se proti ní vzedmula vlna odporu. Podle Chovance je důvodem to, že Češi se „zamilovali“ do poloautomatických zbraní, jejichž užití norma omezuje.
Přečtěte si k tématu komentář Petra Holce:
Vnitro nás má za pitomce. Takže nám rozdá na obranu pistole
Cílem směrnice bylo zabránit teroristům ve vyzbrojování, podle kritiků ale hlavně omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem EU.
Chovanec se domnívá, že pokud vláda žalobu podá, pravděpodobně uspěje, i kdyby se k ní nepřidal jiný členský stát. „Máme tak sedmdesátiprocentní šanci uspět,“ míní ministr. „Na rozhodnutí soudu nemá vliv, jestli je to jeden stát nebo více států,“ uvedl.
Ve směrnici je stanoveno, že členské státy jsou povinny zahrnout ji do svého vnitrostátního práva do 15 měsíců od jejího vyhlášení. Chovanec upozornil, že podání žaloby neznamená, že účinnost normy se odkládá.
Pro přijetí směrnice hlasovala drtivá většina europoslanců, a to 491 z 697 přítomných, 178 bylo proti a 28 se zdrželo. Hlasování předcházela bouřlivá debata, v níž zazněla i obvinění z populismu a ignorance, anebo naopak z posedlosti byrokratickou regulací, která lidem ztrpčí život. Jako odpůrci nové normy vystupovali mimo jiné napříč politickým spektrem čeští europoslanci. Zástupci nejsilnějších poslaneckých klubů, evropských lidovců a socialistů, ale dali najevo, že za návrhem stojí.
