Každý, kdo by si rád prošel šestitýdenním základním vojenským výcvikem, má šanci. Umožňuje to nová branná legislativa platná od 1. července 2016.
Jak vysvětluje Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva obrany, zájemci o výcvik musí být zdravotně způsobilí, plnoletí, bezúhonní a musí podepsat prohlášení o nepodporování extremismu. „První dobrovolné cvičení ve formě kurzu základní přípravy budou moci ve Vyškově absolvovat již v říjnu letošního roku,“ přibližuje Caletka. „Podmínkou je vyplnění registračního formuláře na webových stránkách armády do poloviny července a poté absolvování lékařských prohlídek v průběhu prázdnin,“ pokračuje.
Tato dobrovolná cvičení jsou jedním z kroků, jak chce generální štáb do obrany země zapojit co nejvíce lidí. Zároveň vyhoví těm, kdo nechtějí vstoupit do armády ani do jednotek aktivních záloh, ale rádi by si ověřili, jak by zvládli případnou mobilizaci.
Sto lidí za šest měsíců
Pro samotnou armádu jsou však mnohem důležitější změny, které nová legislativa přináší do fungování aktivních záloh. Jejich členové už nebudou vysílání jen jako pomocná síla k povodním, ale nově třeba až k sedmiměsíčnímu operačnímu nasazení v cizině. Atraktivitu záloh má mezi lidmi zvýšit roční odměna za službu - ze šesti tisíc se zvýšila na trojnásobek. Vysokoškoláci navíc mohou v prvním roce služby počítat s dalším šestitisícovým bonusem.
| Přečtěte si, proč má NATO výhrady k české armádě NATO před summitem varuje: Česko šetří na armádě  |
Cílem nových opatření je, aby narostl počet záložáků. „V současné době máme 1360 vojáků v aktivní záloze a jen za první pololetí letošního roku jejich počet vzrostl po letech stagnace o více než 100,“ počítá Caletka. „Cílový stav spojený s postupným naplňováním a vznikem dalších jednotek aktivní zálohy do roku 2025 je stanoven na pět tisíc vojáků,“ doplňuje.
Podle plánů se aktivní zálohy mají stát jakousi zásobárnou armády, odkud může v případě krizových situací čerpat posily, aby se sami profesionální vojáci mohli soustředit na náročnější úkoly.
