V Česku se ode dneška znovu zavádí veřejná služba. Měli by na ni chodit lidé, kteří jsou déle než půl roku bez práce a pobírají dávky v nouzi, aby se jim příspěvek na živobytí nesnížil. Pokud pak odpracují přes 30 hodin měsíčně, přivydělají si 605 korun.
Opatření, které má podle autorů novely motivovat k práci, by se prvních lidí mělo dotknout až v srpnu - tedy poté, co budou půl roku bez práce na dávkách. Povinnou veřejnou službu před několika lety zrušil Ústavní soud, dobrovolná služba dál existovala.
„Jestliže je někdo zdravý a práce schopný a je na dávkách v hmotné nouzi za okolností, kdy je u nás nejnižší nezaměstnanost v Evropě, to znamená, že se práci spíš vyhýbá. Pokud nepůjde pracovat, bude za to na dávkách postižen,“ řekla dnes ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Podle ní se opatření nedotkne seniorů, invalidů či rodičů na rodičovské.
Motivace k aktivitě
Podle nových pravidel by se lidem, kteří jsou přes půl roku bez práce a dostávají příspěvek na živobytí, měly dávky vypočítávat ne z životního, ale z nižšího existenčního minima. Životní minimum pro samotného člověka činí 3410 korun, v rodině je pro prvního dospělého 3140 korun a pro každého dalšího dospělého 2830 korun. Existenční minimum dosahuje 2200 korun.
Čtěte: Jaké je životní minimum v ČR a jak se počítá?
„Osoba na dávkách se na životní minimum dostane ve chvíli, kdy na veřejné službě odpracuje minimálně 20 hodin. Když odpracuje 30 hodin, může si přivydělat částku 605 korun. Novela motivuje příjemce k tomu, aby vyvinuli aktivitu,“ uvedla ministryně.
Veřejnou službu mohou mít radnice, neziskové organizace či charity. Podle Marksové to neznamená, že lidé budou jen „v oranžové vestě odklízet sníh či zametat listí“. Podle své kvalifikace mohou pomáhat s administrativou na úřadu, provádět opravy ve školách, rozvážet seniorům jídlo v sociálních službách či pomáhat v domácnostech. Úřad práce s nimi uzavře na veřejnou službu smlouvu. Na vybavení a pracovní prostředky by měl poskytnout až tisíc korun.
Zájem obcí
Podle generální ředitelky úřadu práce Kateřiny Sadílkové o veřejnou službu projevila zájem už desetina obcí, které mají veřejně prospěšné práce. Úředníci o zřízení míst začali už jednat s radnicemi i jinými institucemi.
Veřejná služba má i své kritiky. Podle nich nynější pravidla připomínají Drábkovu reformu a k práci příliš motivovat nebudou. Příjem lidí, kteří odpracují 20 hodin, se navíc nezmění. Mohli by si tedy stěžovat na to, že vlastně pracují zadarmo. Hrozí prý také to, že míst pro veřejnou službu nebude dostatek.
Díky veřejné službě si lidé bez práce mohli v minulosti přivydělat. Od roku 2012 zavedla sociální reforma exministra Jaromíra Drábka (TOP 09) veřejnou službu povinnou. Měli na ni chodit ti, co byli přes dva měsíce bez zaměstnání. Když odmítli, vyřadil je úřad práce z evidence a přišli o dávky. Ústavní soud to přirovnal k nucené práci a povinnou službu zrušil.
Čtěte dále:
Marksová: Je nehorázné mít za stejnou práci nižší plat
Čtěte komentáře Petra Holce:
Jste neschopní a utekla vám žena? Hoďte to na elity
Země feťáků. Sobotka nás vyléčí svými dávkami
