Informace, které o aktivitách americké rozvědky CIA zveřejnil portál WikiLeaks mohou poškodit vztahy mezi bezpečnostními složkami, vládou a americkým technologickým sektorem. Ty jsou od odhalení Edwarda Snowdena nahnuté. Snahy Baracka Obamy, který se vztahy snažil normalizovat, tak mohou přijít vniveč.
CIA čelí aféře, která je mnohými označována za největší skandál tajných služeb od roku 2013, kdy na veřejnost vynesl informace o odposleších agentury NSA v současné době americkou justicí stíhaný whistleblower Edward Snowden.
Podle informací Wikileaks zveřejněných v balíku dokumentů pod názvem Vault7 získala ústřední zpravodajská služba CIA informace o 14 bezpečnostních chybách v operačním systému pro telefony a tablety firmy Apple. U systému Android pak bylo mezer v softwarové bezpečnosti bezmála dva tucty. Výrobce ale o těchto mezerách neinformovala. Jak ale zpráva naznačuje, o čemž na Twitteru informoval právě Snowden, mohla CIA vytváření bezpečnostních „děr“ v zařízeních přímo podporovat. Bezpečnostní mezery v jednotlivých zařízeních tak lidově řečeno hrály do karet CIA v jejích zpravodajských aktivitách. Centrem kybernetických špionských aktivit v Evropě měl být podle tvrzení CIA americký konzulát v německém Frankfurtu.
Edward Snowden vyjádřil své podezření na Twitteru:
The CIA reports show the USG developing vulnerabilities in US products, then intentionally keeping the holes open. Reckless beyond words.
— Edward Snowden (@Snowden) 7. března 2017
Praktiky se měly týkat zařízení velkých technologických hráčů jako Apple, Google, Samsung či Microsoft, ale také dalších (včetně antivirového softwaru) a údajně měly zahrnovat i český Avast. Ve světle toho, že velké americké společnosti typu Googlu či Applu vydávají na identifikaci a odstranění bezpečnostních děr nemalé částky (šikovným hackerům nabízí za jejich nalezení až 200 tisíc dolarů), to z pohledu technologického sektoru působí přinejmenším dosti kontraproduktivně.
Šéf WikiLeaks chtěl na svobodu. Čtěte:
Assange chce na svobodu. Udělejte správnou věc, vyzývá Švédsko a Británii
Podle bývalého ředitele CIA Davida Petraeuse, o němž se mluvilo jako o jednom z horkých kandidátů na post bezpečnostního poradce Donalda Trumpa, může být odhalení stejně zdrcující jako to, které v roce 2013 učinil Edward Snowden. Zhruba od té doby jsou, jak píše technologický portál Cnet, vztahy mezi americkou vládou včetně bezpečnostních složek a technologickými firmami se sídlem v Silicon Valley poměrně nahnuté.
Silicon Valley obchází strašák sexuálního harašení. Čtěte více:
Noční můra místo práce snů: v Silicon Valley vládne testosteron
Vidět to bylo například loni, kdy se Apple dostal do sporu s FBI v souvislosti s žádostí vyšetřovatelů k odemknutí chytrého telefonu jednoho z teroristů v kauze útoku střelce v San Bernardinu. V tomto konkrétním případě se bezpečnostním složkám podařilo do telefonu dostat, aniž by jim Apple nějak pomohl. Aféra však zanechala na vzájemných vztazích hořkou pachuť. „Vláda žádá Apple, aby hackoval uživatele vlastních zařízení a podminoval tak celé desetiletí pokroku na poli bezpečnostních opatření, kterými chráníme své zákazníky,“ sdělil k tomu tehdy výkonný ředitel Applu Tim Cook.
Výzva pro vzájemné vztahy
Zlepšit vztahy mezi vládou a technologickými firmami se od propuknutí Snowdenovy aféry snažil bývalý americký prezident Barack Obama. „Obamova administrativa pracovala tvrdě, aby obnovila partnerství mezi vládou a průmyslem,“ sdělil listu NY Times David Gutelius, výkonný představitel technologické společnosti Motiva spolupracující s americkou vládou na projektech národní bezpečnosti. Obama zároveň technologickým firmám sliboval, že je vláda v případě, že na bezpečnostní mezery v jejich produktech narazí, bude informovat. Obamův slib vzal v souvislosti s nedávným odhalením Wikileaks jednoznačně za své. „Pro vzájemné vztahy to představuje určitou výzvu. Nemyslím si ale, že firmy jen tak odejdou od jednacího stolu. Vláda a průmysl stále ještě jeden druhého potřebuje,“ doplnil pro NY Times s lehkým optimismem Gutelius.
Technologičtí lídři Silicon Valley byli s novým americkým prezidentem nejdříve na nože. Čtěte: