Jsou jen dvě možná vysvětlení toho, proč poslanci před pár dny schválili svoji verzi novely zákona o léčivech. Buď neposlouchali Senát, který jim normu vrátil s výtkou, že odporuje evropskému právu, nebo podlehli zdravotnické lobby. Státní úřady teď začaly narychlo hledat cestu, jak sporný krok poslanců napravit, než se o něm dozví Brusel. Pomoci má i prezident Miloš Zeman, na nějž se antimonopolní úřad obrátí s žádostí o veto zákona.
Přesně před týdnem poslanci schválili zhruba toto: Jakýkoliv lék, i ten nejdražší na léčbu závažných nemocí, musí dostat i malá vesnická lékárna, když si o to požádá. Za druhé: výrobce léků musí přes distributora lék dodat do dvou dnů. Za třetí: příděl léků dostane nový pořádek. Distributoři je budou od výrobců dostávat podle svého podílu na trhu.
Proti těmto sněmovním změnám se postavil ministr zdravotnictví, antimonopolní úřad i Státní ústav na kontrolu léčiv (SÚKL). Poslanci byli ale hluší.
Co s tím?
Nyní vzniká hned několik iniciativ, které mají situaci napravit. Tu asi nejdůležitější chystá předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Petr Rafaj chce oslovit prezidenta republiky, aby jej ještě před podpisem zákona seznámil s negativním vlivem novely na hospodářskou soutěž v dané oblasti a její rozpor s principy hospodářské soutěže a jednotného trhu,“ řekl mluvčí úřadu Martin Švanda.
Rodí se také expertní tým, z nějž má vzejít nápad, co se situací udělat. Podle informací týdeníku Euro v něm zasednou za ministerstvo zdravotnictví náměstci Tom Philipp a Radek Policar, za SÚKL ředitel Zdeněk Blahuta, za farmaceutický průmysl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček a výkonný ředitel České asociace farmaceutického průmyslu Martin Mátl. „Schůzka se uskuteční zhruba v polovině tohoto měsíce,“ potvrdila mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
Čtěte více k tématu exportu léků:
Miliardoví tajnůstkáři: stát se neumí bránit vývozu léků
Je zřejmé, že v téhle branži není nic černobílé a změny, které poslanci přinesli, měly alespoň nádech dobrého skutku. Napravovaly praxi, kdy velcí distributoři léků zapomínají na malé lékárny a mají po svém rozdělený trh. Jenže poslanci na to šli dost nešťastně.
Týdeník Euro měl možnost seznámit se s právní analýzou poslaneckého návrhu a sporných bodů je v něm podle dokumentu hned několik. Evropské směrnice totiž výrobcům léků garantují, že pokud chtějí, mohou do zemí dodávat léky přímo bez distributorů, což česká novela neumožňuje. Také ustanovení, že distributoři budou dodávat podle svého podílu na trhu, je v kolizi se soutěžním právem, na což mimochodem už předem upozorňoval antimonopolní úřad.
Miliardový byznys
Změny jsou součástí zákona, který vláda připravila kvůli tomu, že distributoři vyvážejí léky z Česka se ziskem za hranice. Ročně jich zmizí za zhruba 3,5 miliardy korun. Stává se pak, že některé na domácím trhu úplně chybí. Vláda si prosadila, že ministerstvo zdravotnictví bude moci nově vyhlásit léky, u nichž bude v případě nutnosti platit zákaz vývozu. Alespoň potud zákon smysl dával, byť sám o sobě takzvané reexporty zcela nezakázal.
Sporné poslanecké změny podporovali hlavně lékárníci, tedy Česká lékárnická komora a Grémium majitelů lékáren. „Já ten návrh podporuji. Z vlastní zkušenosti vím, že distributoři jezdí do malých lékáren jednou za týden až čtrnáct dní, a my musíme mít garanci, že pacientovi dodáme jeho lék,“ řekl Marek Hampel, předseda grémia. Jedním dechem dodává, že reexporty nepodporuje, nicméně že ukazování na lékárny je odváděním pozornosti od distributorů, kteří vyvážejí daleko masivněji.
Loni se této branži skutečně dařilo:
Češi loni ilegálně vyvezli léky za 3,3 miliardy. Nejvíce v historii
Pozadí Grémia majitelů lékáren je nicméně zajímavé a může dát vodítko, proč původní verzi zákona podporuje. Sám Marek Hampel zároveň sedí v dozorčí radě společnosti Česká lékárnická a ta je majoritním vlastníkem firmy Galmed, podle dat SÚKL z prvního kvartálu roku 2014 čtvrté největší reexportní společnosti v Česku. V dozorčí radě České lékárnické sedí i další člen představenstva grémia Martin Kopecký. Marek Hampel ale účelové spojení lékárníků s distributory popírá. „Osobně s Galmedem nemám nic společného. Neexistuje obchodní vztah mezi lékárnami a společností Galmed, je to nafouknutá bublina,“ říká.
Ale protože vztahy ve zdravotnické branži nejsou jednoduché, je důležité zároveň uvést, že sněmovní verze zákona poškozuje firmu Alliance Healthcare, která je významným dodavatelem léků do FN Motol, odkud přišel do svého křesla ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.
Dále čtěte:
