Prezidenti České republiky a Rakouska Miloš Zeman a Alexander Van der Bellen jednali dnes na Pražském hradě především o ekonomické spolupráci. Při schůzce debatovali také o migraci či jaderné energetice, na které mají odlišné názory.
Dnešní jednání bylo prvním setkáním obou státníků po loňských rakouských prezidentských volbách, v nichž Zeman podpořil Van der Bellenova protikandidáta Norberta Hofera z populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Česko je poslední sousední zemí Rakouska, kterou nový prezident alpské republiky navštívil.
„Nesetkávají se hory s horami ale lidé s lidmi. Lidé spolu mají mluvit. Našli jsme řadu témat, na kterých se naprosto shodneme,“ řekl Zeman. Podle něj mají oba státníci například stejný rok narození 1944 a oba jsou také vášniví kuřáci.
Shodu hlavy obou států našli v ekonomických tématech. Diskutovali o vzájemných investicích či obchodní výměně, dobudování dálnice mezi Prahou a Vídní či Lincem a také o železničním spojení.
Českému vývozu do Rakouska se daří. Čtěte více
Podle rakouského prezidenta je jen málo témat, u nichž se se Zemanem „shodnou, že se neshodnou“. Rozdílný pohled mají na jadernou energii. Rakousko v minulosti ostře protestovalo proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Alpská republika sice jadernou elektrárnu má, nikdy ji ale nezprovoznila. Rozhodli o tom lidé v referendu. Areál v Zwentendorfu je tak už po několik desetiletí zakonzervovaný. „V Rakousku panuje konsenzus, že jaderná energie nemá budoucnost. Ale akceptujeme samozřejmě, že je to otázka národní suverenity,“ uvedl Van der Bellen, který v minulosti vedl rakouské Zelené.
Podotkl, že si s českým protějškem „krátce zafilozofovali“ o tom, jak by situace vypadala s jiným výsledkem rakouského referenda. „Já jsem mu (Van der Bellenovi) říkal, co by se stalo, kdyby ono referendum skončilo o půl procenta ve prospěch jaderné energie. Kdyby dnes proti mě seděl, nebyl by zelený, protože by měli v Rakousku velkou fungující jadernou elektrárnu. Kdybych já měl ve své zemi alpské řeky, tak bych možná nebyl zastáncem jaderné energie,“ uvedl Zeman.
Neshoda v otázce migrace
Stejný názor nemají hlavy obou států ani na migraci a uprchlické kvóty. Podle Van der Bellena to může být i „otázka tradice“. Rakousko za doby války v Jugoslávii přijalo na 80 tisíc uprchlíků z Bosny, mnoho z nich jsou muslimové. „Neměli jsme s tím vůbec žádný problém,“ uvedl rakouský prezident. Podotkl, že s uprchlickou vlnou z arabských zemí je ale nutné věnovat pozornost třeba tomu, aby s příchozími ze států s „protiizraelským prostředím“ nepřibývalo v Evropě antisemitismu.
S Van der Bellenovým předchůdcem Heinzem Fischerem pojilo Zemana přátelství. Nynější rakouský prezident českou hlavu státu dnes pozval na návštěvu do Vídně. Na otázku, zda spolu budou oba státníci dál mluvit a potkávat se, Zeman odpověděl: „Ano, budeme spolu mluvit, za chvíli totiž máme společný oběd“. Po skončení tiskové konference, která se netradičně konala vsedě, oba prezidenti odešli beze slova každý na jinou stranu.
Rakouský prezident již v pondělí jednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Odpoledne se zúčastní ekonomického fóra s podnikateli z obou zemí. Zeman se omluvil. Podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka musí česká hlava státu před svou středeční cestou do regionu Vysočina a před dovolenou vyřídit prezidentskou administrativu.
| Zeman by přestěhoval centrum EU do Prahy |
|---|
| Podle Miloše Zemana by nebyl špatný nápad přestěhovat centrum Evropské unie z Bruselu do srdce Evropy, a to do Prahy. Skvělá myšlenka by to byla i podle rakouské hlavy státu Alexandera Van der Bellena. Podle něj by to mohlo zlepšit spojení mezi Prahou a Vídní. Oba prezidenti to v žertu řekli po schůzce na Pražském hradě. „Když už jednou byla Praha centrem Evropy, nebyl by tak špatný nápad přestěhovat sídlo EU z Bruselu do Prahy a vrátit se k efektivní tradici císařů,“ uvedl Zeman. Podotkl, že Pražský hrad byl sídlem nejen českých králů, ale i římských císařů - Karla IV. lucemburského a Rudolfa II. habsburského. Hlavy států si dnes připomněly i císařovnu Marii Terezii. „Já si málo pamatuji dějepisná data, ale panování Marie Terezie v letech 1740 až 1780 se mně tak vrylo do paměti, že je to jedno z málo historických dat, která můžu bezpečně reprodukovat,“ řekl český prezident. Podle Van der Bellena je Praha fantastické město a Pražský hrad připomíná v některých svých částech vídeňský Hofburg. „Přeložit centrum z Bruselu sem by byla skvělá myšlenka. Je to blíž, byl by také důvod zlepšit spojení mezi Prahou a Vídní,“ uvedl rakouský prezident. Do Prahy se jako jeden z mála státníků vypravil ne letadlem, ale po železnici. Podotkl, že na české straně jel vlak rychleji než na rakouské. |
Přečtěte si také:
