Prezident Miloš Zeman stále podporuje přijetí zákona o celostátním referendu, nebyl by ani proti referendu o vystoupení České republiky z Evropské unie. Sám by ale hlasoval proti vystoupení, řekl dnes v Bystřici pod Pernštejnem. Vláda však v reakci na prezidentovo vyjádření uvedla, že nepočítá s žádnými referendy, které by zpochybňovaly členství Česka v EU či NATO. Podle opozice Zemanovy návrhy útočí na priority české zahraniční a obranné politiky posledních desetiletí.
„Dlouhodobou prioritou zahraniční politiky vlády České republiky a národním zájmem je být členem EU i NATO,“ uvedl v prohlášení mluvčí vlády Martin Ayrer. Stabilizovaná, soudržná a fungující EU je podle vládního prohlášení zárukou dalšího bezpečného rozvoje ČR.
Zeman uvedl, že občané, kteří seženou dostatečný počet podpisů, by po přijetí zákona mohli navrhnout do referenda jakoukoliv otázku.
„Proti těm, kteří říkají, že o tom (vystoupení z EU) by referendum být nemělo, já namítám, že občané mají právo rozhodnout, na co se chtějí zeptat a k čemu chtějí referendum mít,“ řekl prezident obyvatelům Bystřice. Připomněl, že přijetí zákona o obecném referendu už před několika měsíci podpořil v parlamentu.
Pokud by se referendum případně týkalo vystoupení Česka z unie, Zeman uvedl, že by hlasoval proti vystoupení, protože k tomu má „tisíc a jeden důvod“. Jedním je podle něj to, že Česká republika každoročně dostává z unie o 200 miliard korun více, než do Bruselu vrací, a podle prezidenta tak získává částku odpovídající pětině českého státního rozpočtu. „Jen blázen se vzdává tak velkého množství peněz. Je to cynický důvod, ale je to důvod,“ řekl Zeman.
Následně na tiskové konferenci prezident uvedl, že podle návrhu zákona by pro vypsání referenda bylo potřeba předložit petici podepsanou minimálně 250.000 občany.
„To je velmi silná omezující podmínka, ale je to dobře, protože referendum stojí minimálně půl miliardy korun,“ řekl.
K obecnému referendu se Zeman podobně vyjadřoval také na čtvrtečním setkání s veřejností ve Velkém Meziříčí. Jeden dotaz z publika mířil na to, zda by lidé v Česku neměli po vzoru Velké Británie hlasovat o setrvání v Evropské unii, a také v NATO. Zeman v odpovědi uvedl, že prosazení zákona o obecném referendu nebude jednoduché, protože je to ústavní zákon a bude muset být přijat kvalifikovanou většinou oběma komorami parlamentu.
„Bude to těžký proces, ale udělám, spolu s dalšími, všechno pro to, aby se tento zákon podařilo prosadit,“ řekl.
Podle Zemana by v případě přijetí zákona mohli lidé vyvolat referendum třeba i o setrvání v NATO. Uvedl, že na rozdíl od jiných politiků by konání referend o takových závažných otázkách nebránil, ale zároveň by v nich říkal svoje argumenty, proč v těchto organizacích, jako je EU a NATO, zůstat.
Normu o celostátním referendu, kterou poslala vláda do Sněmovny loni v červenci, musí jako ústavní zákon podpořit třípětinová většina poslanců i senátorů. Kabinet tak pro zákon musí hledat podporu v obou parlamentních komorách i mezi opozičními poslanci. Zeman při svém projevu ve Sněmovně 11. března doporučil poslancům zákon schválit.
Přečtěte si:
