Prezident Miloš Zeman napadl u Ústavního soudu zákon o střetu zájmů přezdívaný "lex Babiš". Norma, která omezuje přístup firem vlastněných členy vlády k některým státním podporám, je podle Zemana protiústavní, porušuje zákaz diskriminace na základě majetku. Kromě Zemana se k Ústavnímu soudu kvůli zákonu obrátí také poslanci hnutí ANO. Návrh by chtěli podat příští týden. Kromě nich jej podpořili i tři poslanci opozičního Úsvitu.
Podle Zemana je lex Babiš v rozporu s ustanovením Listiny základních práv a svobod, které stanovuje stejnou ochranu vlastnickým právům všech vlastníků. Odporuje podle něj i mezinárodním úmluvám, které zakazují diskriminaci na základě majetku i postavení v případě všech práv stanovených zákonem, mezi něž Zeman řadí i právo ucházet se o veřejné zakázky.
Zeman chce, aby Ústavní soud zrušil tři nejdiskutovanější paragrafy zákona. Jde o ustanovení, které zakazuje členům vlády vlastnit média. Zeman v podnětu uvádí, že dopad normy je nepřiměřený vzhledem k zamýšlenému cíli, totiž zneužití vlastnictví médií člověkem ve veřejné funkci.
U paragrafů, které zakazují přístup firem členů vlády k veřejným zakázkám a k dotacím, Zeman uvádí, že ministři nemají možnost ovlivnit udělení těchto forem podpory, a proto se nemohou dostat do střetu zájmů. Zákon také podle něj trestá i ostatní podílníky ve firmách, kde člen vlády vlastní 25 procent společnosti. Prezident také uvádí, že toto ustanovení může způsobit zánik firem vlastněných členy vlády.
Přečtěte si také:
Mám obrovské škody, stěžuje si Babiš na zákon o střetu zájmů
Kromě Zemana připravují návrh k Ústavnímu soudu kvůli lex babiš i poslanci hnutí ANO. Podle místopředsedy Sněmovny Radka Vondráčka návrh zatím podpořilo 42 poslanců, z toho 3 z opozičního hnutí Úsvit. Počet podpisů je tak dostatečný, jelikož pod návrh Ústavnímu soudu se musí podepsat nejméně 40 poslanců. Hnutí ANO podobně jako prezident Zeman tvrdí, že části novely zákona o střetu zájmů jsou protiústavní
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková před polednem řekla, že Zemanův návrh zatím do Brna nedorazil. Následující den poté, co podatelna návrh obdrží, soud určí spisovou značku a soudce zpravodaje, který se bude návrhem zabývat. O výsledku pak musí jednat a hlasovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Průměrná doba rozhodnutí o plenárních věcech se v roce 2016 pohybovala kolem deseti měsíců.
Zákon nabyl účinnosti minulý týden. Zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Normu přijala Sněmovna i přes prezidentovo veto. Zeman už dříve oznámil, že podnět k Ústavnímu soudu kvůli zákonu podá.
| Kalousek: Zemanovým motivem je spojenectví s Babišem |
|---|
| Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek je přesvědčen o tom, že takzvaný lex Babiš je v souladu s ústavou. Zemanovým motivem pro jeho napadení u Ústavního soudu je podle jeho názoru spojenectví mezi hlavou státu a Babišem. „Partnerství moci znamená někdy mnohem víc než partnerství z lásky,“ řekl dnes novinářům Kalousek. Zdůraznil ale také, že konečné rozhodnutí o souladu sporných částí novely o střetu zájmů s ústavou je na Ústavním soudu, a rovněž to, že prezident má právo podnět dát. |
Jak Zeman komentuje aféru kolem dluhopisů Andreje Babiše?
Zeman: Audit by měl prověřit příjmy i jiných politiků než Babiše
Zákonu se přezdívá lex Babiš, protože postihl především podnikání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Do začátku února vlastnil stoprocentní podíl v holdingu Agrofert, který je největším producentem v českém zemědělství a potravinářství, dvojka v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Koncern zaměstnává zhruba 34 tisíc lidí a je významným příjemcem státních dotací. Součástí koncernu je i vydavatelství Mafra, které vydává mimo jiné deníky Mladá Fronta DNES, Lidové noviny.
Babiš Agrofert a další svou společnost SynBiol kvůli zákonu převedl do dvou svěřenských fondů. Správci fondů jsou předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek. Dohled nad nimi bude vykonávat tříčlenná rada, jejíž členkou je i ministrova životní partnerka Monika Babišová.
Přečtěte si, jak aktuální politické potíže Andreje Babiše komentuje Pavel Páral:
Babišův smrádek
