Ve věku 90 let zemřel bývalý kubánský prezident Fidel Castro. Vůdce kubánské revoluce podle bratra Raúla zemřel v pátek večer místního času. Jeho tělo by mělo být zpopelněno ještě v sobotu. Kubánská vláda vyhlásila státní smutek až do pohřbu, který bude 4. prosince.
Raúl Castro ohlásil úmrtí Fidela Castra ve státní televizi, kde se objevil v olivové vojenské uniformě. „Dnes ve 22:29 zemřel vrchní velitel kubánské revoluce Fidel Castro Ruz. Vždy kupředu, k vítězství,“ prohlásil současný nejvyšší kubánský představitel.
Raúl Castro informuje o úmrtí svého bratra Fidela:
Fidel Castro vládl Kubě téměř půlstoletí. Pro jedny byl totalitní vládce, zatímco pro druhé „garant důstojnosti a nezávislosti Kuby“.
„El comandante“ Castro si příznivce získával nejen bojem proti imperialismu, pod hesly „Vlast nebo smrt!“, ale posléze i bezplatným zdravotnictvím a odstraněním zhruba 25procentní negramotnosti. Jeho budování socialismu však nakonec přivedlo kubánské hospodářství ke kolapsu.
V červenci 2006 předal Fidel Castro klíčové vládní pravomoci bratrovi Raúlovi. Původně mělo jít pouze o dočasné řešení, než se dlouholetý kubánský vládce dostane ze zdravotních problémů. Později se ale Fidel Castro svých funkcí vzdal v plném rozsahu a Raúl Castro se v únoru 2008 stal kubánským prezidentem.
I když Raúl Castro svého staršího bratra vždy glorifikoval, Kubu od převzetí moci změnil přijetím tržních ekonomických reforem. V roce 2014 se dohodl se Spojenými státy na znovunavázání diplomatických vztahů a ukončení desetiletí trvajícího nepřátelství.
| Havana truchlí, Miami slaví |
|---|
| Zatímco obyvatelé kubánského hlavního města na zprávu o smrti Fidela Castra reagují se smutkem, v americkém Miami - domově početné kubánské exulantské komunity - začal dav mávající kubánskými vlajkami tančit, jásat a bušit do pánví a kastrolů. „Jsem z toho hodně rozrušená. Bez ohledu na cokoli byl veřejnou osobností, kterou celý svět respektoval a miloval,“ citoval Reuters studentku z Havany Sariel Valdespinová. „Je to tragédie,“ řekla agentuře AP 22letá havanská zdravotní sestra Dayan Montalvová. „Všichni jsme s ním vyrůstali. Ta zpráva, kterou jsme se právě dozvěděli, mě opravdu ranila.“ Diametrálně odlišná nálada zavládla v nejsilnější baště kubánských emigrantů v Miami, kde podle informací zpravodajského serveru BBC News mnozí lidé začali slavit a odpalovat zábavní pyrotechniku. Kubánci v Miami se scházejí v restauracích a na mnoha veřejných místech, sdělil BBC Luis Luis Fajardo z Miami. „Valná většina americké kubánské komunity je velmi ostře vyhraněná proti Fidelovi i Raúlovi Castrovým. Když se v 90. letech minulého století zhroutil Sovětský svaz, zažívali Kubánci obrovské těžkosti. Mnoho lidí teď říká, že když je Fidel Castro mrtvý, mohla by Kuba zažít změny, po jakých volali,“ dodal. |
I po roce 2006 zůstával Fidel Castro pro řadu Kubánců „líder máximo“ - nejvyšší vůdce - a jeho slova pro ně byla téměř svatá, a to přesto, že v kubánských věznicích jsou stále političtí vězni. Castro byl i pro četné zahraniční příznivce ikonou revoluce, v jejímž čele v roce 1959 svrhl na Kubě diktátora generála Fulgencia Batistu.
„El comandante“ Castro požíval respektu zejména v rozvojovém světě, kde oceňovali, že na Kubě zavedl neplacené školství i bezplatnou zdravotní péči a odstranil negramotnost; tamní ekonomiku ale přivedl ke kolapsu. Příznivce získával jako věčný revolucionář bojem proti imperialismu, ale i osobním kouzlem. Mnohé fascinoval, když v lednu 1959 jako šarmantní mladý partyzán triumfálně vjížděl do Havany a na ramenou mu seděly dvě holubice (pro někoho to bylo znamení afrokubánských bohů orišů).
Zpočátku se Castro snažil o politiku nezávislou na Sovětském svazu, ale kolaps ekonomiky v polovině 60. let ho donutil přiklonit se definitivně k Moskvě. Učinil tak podporou invaze do Československa v srpnu 1968, čímž ztratil část příznivců, ale získal materiální pomoc a odbytiště pro kubánský cukr. Rozpad Sovětského svazu po roce 1991 však zasadil kubánské ekonomice další citelnou ránu, takže Castro slevil z dogmat, ovšem jen hospodářských a nikoli výrazně.
Několikrát navštívil někdejší Československo. V červnu 1972 v Praze dostal Řád bílého lva I. třídy a čestný doktorát Karlovy Univerzity. Krátce se v Československu zastavil také v září 1973 a v listopadu 1986.
| Fidel Castro a Kuba - klíčová data | |
|---|---|
| 1. ledna 1959 | Castrovi povstalci se chopili moci, diktátor Fulgencio Batista uprchl z ostrova. |
| 16. dubna 1961 | Castro vyhlásil Kubu socialistickým státem. |
| 7. února 1962 | Washington zakázal veškerý kubánský import. |
| březen 1968 | Castrova vláda převzala prakticky všechny soukromé podniky. |
| duben 1980 | Exodus z přístavu Mariel poté, co Kuba prohlásila, že může kdokoli odejít; z ostrova uprchlo zhruba 125 tisíc Kubánců. |
| 31. července 2006 | Fidel Castro oznámil, že podstoupil operaci a dočasně předal moc bratru Raúlovi. |
| 19. února 2008 | Castro rezignoval coby kubánský prezident. |
| 19. dubna 2011 | Raúl Castro vystřídal Fidela na postu prvního tajemníka komunistické strany. Jednalo se o poslední oficiální funkci, kterou Fidel Castro zastával. |
| 19. dubna 2016 | Fidel Castro přednesl projev na rozloučenou na sedmém sjezdu kubánských komunistů. Prohlásil přitom: „Brzy budu jako všichni ostatní. Čas si přijde pro nás pro všechny, ale ideje kubánské revoluce přetrvají.“ |
| 25. listopadu 2016 | Fidel Castro zemřel. |
Je v Latinské Americe na vzestupu pravice? Přečtěte si komentář:
Komentář: Hospodářská krize stvořila naději pro změnu
