Ve věku 89 let zemřel ve Spojených státech bývalý americký bezpečnostní poradce prezidenta Jamese Cartera a politolog Zbigniew Brzezinski, který měl desítky let výrazný vliv na utváření americké zahraniční politiky.
„Pro přátele byl Zbig, pro vnoučata Šéf, své manželce byl životní láskou. Byl mi nejvíce inspirující, milujícím a oddaným otcem, jakého jsem mohla mít,“ uvedla dcera Mika, působící jako novinářka v televizi NBC.
Carter vzdal Brzezinskému hold jako „vynikajícímu služebníku veřejnosti“ a ocenil svého někdejšího klíčového poradce jako „brilantního, oddaného a věrného“ člověka.
Média připomínají Brzezinského roli při usmíření Egypta a Izraele, při podpoře Afghánců bojujících proti sovětské invazi, při normalizaci vztahů mezi USA a Čínou, ale i při nezdařeném pokusu o záchranu rukojmích z amerického velvyslanectví v Teheránu po íránské revoluci v roce 1980.
Brzezinski byl rodem Polák a za manželku měl Češku, neteř prezidenta Edvarda Beneše. Byl poradcem prezidenta Kennedyho, v letech 1977 až 1981 působil jako poradce prezidenta Cartera pro otázky národní bezpečnosti. Později pracoval jako hlavní poradce Střediska pro strategická a mezinárodní studia na Georgetownské univerzitě.
Čtěte o dnešních bezpečnostních rizicích:
Generální tajemník NATO Stoltenberg: V době napětí jsou investice nutné
Brzezinski byl ve Spojených státech uznávaným expertem na komunismus a podporoval východoevropské disidenty. V době studené války v 70. letech byl v zahraniční politice USA považován za jestřába.
Jako politolog byl činný i v pokročilém věku. Postavil se proti americké invazi do Iráku v roce 2003, v loňských prezidentských volbách nepodporoval Donalda Trumpa a kritizoval jeho „vágní“ zahraniční politiku.
Ruská agentura Interfax napsala, že varšavský rodák byl po dlouhou dobu „jedním z hlavních ideologů zahraniční politiky Spojených států“ a proslul také svou prací na „globální strategií antikomunismu“ a na „koncepci americké hegemonie nového typu“, včetně posilování amerického vlivu ve střední Asii a na území bývalého Sovětského svazu.
Zvídavý a šlechetný intelektuál |
---|
„Byl zvídavý a novátorský a byl i přirozenou volbou na funkci bezpečnostního poradce, když jsem se stal prezidentem,“ uvedl bývalý šéf Bílého domu James Carter, jehož byl Brzezinski poradcem na přelomu 70. a 80 let. „Pomohl mi stanovit si zásadní cíle zahraniční politiky, byl zdrojem podnětů pro ministerstvo obrany i zahraničí a všichni si vážili jeho názoru,“ dodal Carter, podle nějž hrál zesnulý politolog klíčovou roli ve všech zahraničněpolitických událostech v době jeho prezidentství. „Byl jsem jedním z prezidentů, kteří profitovali z jeho moudrosti a rad,“ uvedl bývalý prezident Barack Obama, jehož byl Brzezinski poradcem pro zahraniční politiku. Exprezident George W. Bush ocenil Brzezinského jako „architekta klíčových politických postupů“. Polský prezident Andrzej Duda, hlava země, z níž Brzezinski pocházel, ocenil zesnulého politologa jako „hlas Polska - svobodného Polska - v Bílém domě“. Brzezinski podle něj neúnavně bojoval „za svobodu nás všech“. „Svět přišel o vynikajícího intelektuála, zkušeného a úspěšného diplomata, ale i šlechetného člověka a hrdého Poláka,“ uvedl v prohlášení polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski. Brzezinski podle něj hrál „klíčovou roli v zániku totalitního komunistického systému“. |
„Putin by měl myslet na svou budoucnost. Přílišné soustředění vládnoucích elit v Rusku na obohacení se může časem vyvolat ve společnosti reakci a nepřátelství. Ještě k tomu nedošlo, ale soudím, že existuje potenciální riziko,“ citoval internetový list Gazeta.ru Brzezinského názor na Putina, který „prokázal schopnost přizpůsobovat se okolnostem, zvláště pokud je to v jeho zájmu“.
„Odešel mudrc, který spravoval zahrádku diplomacie, Američan, který v srdci zůstal v Polsku,“ uvedla polská zpravodajská televize TVN 24. Připomněla, že v 70. letech Brzezinski polemizoval s protiválečnou levicí a kritizoval politiku uvolnění republikánských prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda, která podle podle něj přílišným důrazem na kontrolu zbrojení a podceňováním lidských práv vedla k ústupkům vůči Sovětskému svazu.
Jako Carterův poradce kladl důraz na klíčovou roli „třetího koše“ o lidských právech v závěrečném aktu helsinské bezpečnostní konference, což posílilo opozici ve východoevropských zemích. V závěru Carterova působení v Bílém domě také podle polské televize zmobilizoval vůdce Západu na obranu Polska před hrozbou sovětské invaze. I po odchodu z funkce zůstal vlivným expertem na zahraniční politiku, zasazoval se i o rozšíření Severoatlantické aliance, uvedla TVN 24.
Čtěte také: