Americký ministr obrany James Mattis důrazně vyzval evropské spojence v NATO ke zvýšení obranných výdajů. Mattis měl za zavřenými dvěřmi prohlásit, že pokud se spojenci nechtějí dočkat utlumení spojeneckých závazků USA, měly by všechny státy ukázat svou podporu společné obraně.
„Amerika splní své povinnosti, ale pokud vaše národy nechtějí vidět utlumení jejích spojeneckých závazků vůči této alianci, každé z vašich hlavních měst musí ukázat podporu naší společné obraně,“ stojí v přepisu Mattisova dnešního vystoupení.
Americký ministr obrany je prvním představitelem administrativy prezidenta Donalda Trumpa, který se setkal se všemi partnery v NATO. Alianci v minulosti znepokojovala některá Trumpova vyjádření zpochybňující její význam. Mattis ale už při příchodu na dnešní schůzku označil Severoatlantickou alianci jednoznačně za základ transatlantické vazby a poznamenal, že zvýšení obranných výdajů Evropy a Kanady je podle americké strany spravedlivý požadavek.
Ve svém vystoupení kolegy vyzval k tomu, aby jejich země ještě letos přijaly konkrétní plány, včetně dat, jak dostát závazkům zvyšování výdajů, které byly dohodnuty na aliančních summitech ve Walesu a ve Varšavě. Ve Walesu se alianční země dohodly, že do deseti let - tedy do roku 2025 - zvýší své obranné výdaje na doporučená dvě procenta hrubého domácího produktu. Americký ministr připomněl, že na dvě procenta se nyní kromě Spojených států dostaly jen Británie, Polsko, Estonsko a Řecko.
Pro Mattise zůstává NATO základním kamenem transatlantické vazby:
Mattis: NATO brání svobodu a pro USA je základem transatlantické vazby
„Okamžitý a trvalý pokrok“ v této věci je podle Mattise jediný způsob, jak udržet NATO věrohodné a s dostatečnými schopnostmi k vlastní obraně.
Podle diplomatů by taková podrobná cesta měla být potvrzena nejpozději v květnu, kdy do Bruselu na setkání špiček aliance přicestuje prezident Trump.
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg před novináři prohlásil, že zvýšení obranných výdajů je v zájmu všech členů NATO a on vítá každý tlak, který k takovému vývoji přispěje.
„Ministr Mattis dal najevo jednoznačnou podporu NATO, transatlantické vazbě a významu posílení aliance,“ upozornil na tiskové konferenci Stoltenberg. „Zároveň podtrhl význam spravedlivého sdílení nákladů a toho, aby ty státy, které neplní dvouprocentní cíl, zvýšily své obranné výdaje,“ dodal s tím, že mnozí tito spojenci už nyní představili plány a závazky, jak to skutečně udělat.
Český ministr obrany Martin Stropnický nechtěl před novináři Mattisova slova interpretovat nějak dramaticky s tím, že překvapení se nekonalo.
„Řekl to, co jsme všichni čekali. Upřímně řečeno myslím, že spousta ministrů - a já mezi ně patřím - ten projev hodnotí jako obrovský příklon Spojených států k té alianční ideji jako takové,“ prohlásil.
Základem Mattisova projevu bylo, že silné NATO potřebuje silné členské státy, míní český ministr. Česko na jednání informovalo podle Stropnického o tom, jak se jeho financování obrany vyvíjí.
Na otázku, jak interpretuje Mattisova slova o možném utlumení amerických závazků vůči NATO, dnes Stoltenberg odpověděl, že Američané v současnosti například zvyšují svou podporu evropské bezpečnosti a nyní jsou odhodláni v tom pokračovat. „Poprvé za mnoho let vidíme rozmísťování nových amerických sil v Evropě, je tu nová brigáda, více amerického vybavení, cvičení a amerických zásob,“ připomněl.
| Mattis: S Ruskem budeme vyjednávat ze silné pozice |
|---|
| Spojené státy zůstávají otevřené možnosti obnovení spolupráce s Moskvou, jejich očekávání jsou ale realistická a zajistí, aby diplomaté vyjednávali ze silné pozice, uvedl Mattis. „Stejně jako v nejtemnějších dnech studené války jsou Spojené státy ochotné udržet otevřené kanály ke spolupráci a snižování napětí,“ stojí v přepisu jeho vystoupení na ministerské schůzce, který má ČTK k dispozici. USA podle Mattisových slov ale nejsou ochotny vzdát se hodnot, které NATO ztělesňuje, či dovolit Rusku, aby prostřednictvím svých akcí „hovořilo silněji než kdokoliv v této místnosti“. Americký ministr připomněl, že USA v současnosti přesunují obrněné jednotky do zemí Pobaltí a také do Polska, Rumunska a Bulharska jako součást alianční snahy odradit případného agresora. Východní členské země aliance jsou od roku 2014, kdy Rusko zasáhlo na Ukrajině, stále znepokojenější chováním Moskvy. Napětí mezi NATO a Ruskem od té doby nepolevilo a aliance v jeho důsledku přistoupila k největšímu posílení svých obranných schopností na východním křídle od konce 80. let minulého století. |
Dále čtěte:
