Komplex budov Transgasu na Vinohradské třídě v Praze postavený ve stylu brutalismu není kulturní památkou. Majitel je tak může po získání příslušných povolení zbourat. Na jejich místě má vyrůst polyfunkční objekt sestávající ze sedmi budov, který navrhl architekt Jakub Cigler, autor pražských staveb Quadrio či Florentinum. Rozhodnutí ministerstva kultury ještě není pravomocné, účastníci řízení se mohou odvolat.
„Ministerstvo kultury se přiklonilo k expertnímu názoru poradenského týmu a neprohlásilo objekty bývalého ústředí plynárenské společnosti Transgas za kulturní památku,“ řekl mluvčí majitele současných budov HB Reavis Jakub Verner. Specifikovat harmonogram prací nechce. „Vše se bude odvíjet od povolovacích procesů, které bychom rádi zahájili v první polovině příštího roku,“ uvedl.
Ministerstvo kultury se návrhem na prohlášení staveb za památku zabývalo z podnětu Klubu za starou Prahu. Národní památkový ústav prohlášení nedoporučil, konstatoval, že „dotčený areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny“. Ministerská komise se návrhem přesto začala zabývat.
Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí pod budovou Československého rozhlasu. Zastánci ochrany budov uvádějí, že dílo týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický je jednou z nejvýraznějších realizací ve stylu brutalismu v Česku.
Ministerstvo ale nakonec rozhodlo, že komplex památkou nebude. „Architektonické kvality stávající budovy nevyvažují jeho závažné urbanistické nedostatky,“ píše se v jeho stanovisku, které cituje Verner. „Ve zklidněném vnitrobloku vznikne veřejný prostor se zelení, veřejnosti přístupnými terasami a bezbariérovým průchodem. Návrh je rozčleněn na sedm domů a reflektuje okolní měřítko Vinohrad. Projekt kladně hodnotí například architektka Eva Jiřičná, historik architektury Zdeněk Lukeš nebo i architekt stávajícího komplexu budov Václav Aulický,“ uvedl.
„Rozhodnutí ministerstva kultury vnímáme jako novou šanci pro dolní část Vinohradské ulice a signál naděje na její oživení. Projekt dává lokalitě šanci stát se místem, kam budou lidé rádi dojíždět za prací a které bude zároveň sloužit svému bezprostřednímu okolí,“ uvedl Petr Herman, ředitel HB Reavis pro Českou republiku.
Stavby druhé poloviny 20. století nejsou příliš často veřejností, a to někdy ani odbornou, vnímány jako hodné památkové ochrany. Některé ze staveb byly po dlouhých diskusích za památku prohlášeny, jako třeba pražský obchodní dům Máj, jiné ale stát chránit odmítl, a majitel je tak mohl odstranit. To je případ třeba libereckého obchodního domu Ještěd vzešlého od stejného architektonického studia SIAL jako pražský Máj. Aktuálně ministerstvo kultury rozhoduje také o případné památkové ochraně obchodního domu Kotva, zvažuje zahájit řízení u karlovarského hotelu Thermal.
