Vyhlídkové kolo bude pro městskou část přínosem s potenciálem tahouna turistů, naváže na industriální minulost Smíchova, podpoří místní podnikatele, starosta Prahy 5 Radek Klíma (TOP 09) si nedá svou vizi obřího kola na Hořejším nábřeží vzít. Radnice ale také připravuje rekonstrukci celé náplavky a nedalekého Dětského ostrova.
To, že záměr vyhlídkového kola vyvolá emoce a negativní reakce, bylo jasné předem - naopak by bylo velmi divné, kdyby nevyvolal. Ale těch negativních reakcí není tolik, jak to vypadá - negativní hlasy jsou vždy slyšet nejvíc. A ano, i nadále si stojíme za tím, že kolo bude v této lokalitě přínosem. Chceme totiž oživit Smíchovskou náplavku, více ji otevřít lidem, a ten proces se skládá ze tří hlavních pilířů: prvním je architektonicko – urbanistická změna, určité nastavení vize pro dlouhodobý rozvoj. Nedávno jsme proto zadali zpracování objemové studie na náplavku, na níž později naváže urbanisticko – architektonická studie.
Na to navazují i práce na revitalizaci Dětského ostrova či zadání vypracování projektové dokumentace na lávku v severní části Císařské louky. Druhým pilířem je podpora kulturních a sportovních aktivit na náplavkách, kterých zde, za podpory radnice, probíhá stále více. A třetím pilířem je umístění nějakého stabilního prvku, který sem bude lidi pravidelně přitahovat.
Fakt, že s nabídkou vyhlídkového kola, zapadá do naší koncepce oživení náplavky, konkrétně do zmíněného třetího pilíře. Byl bych ale rád, pokud bychom mluvili o vyhlídkovém kole, protože jak provedení, tak vyznění je oproti ruskému kolu úplně jiné. Vyhlídkové kolo by navíc měla zpracovat společnost Dutch Wheels, která Fersisova kola, což je další správné označení kola, realizovala například v Londýně, Paříži či v Seattlu. Zpracování by proto mělo být velmi kvalitní a dobře by navazovalo na industriální minulost Smíchova, navíc v těsné blízkosti železničního, tedy železného mostu.
Iniciativa Prahy 5 ohledně výstavby takzvaného ruského kola na Hořejším nábřeží budí velké vášně, názory na stavbu zaznívají spíše negativní, stále si stojíte za názorem, že má obří kolo na nábřeží stát?
Prohlédněte si vizualizaci záměru:
Nemyslíte, že to může být pro Prahu 5 stejná ostuda jako smutně proslulé betonové květináče?
Jde o záměr soukromého investora, který má jistě dobře zjištěné a propočítané, do jaké míry bude provoz vyhlídkového kola pro lidi zajímavý. Mimo jiné by se umístěním vyhlídkového kola podpořili místní podnikatelé, což má samozřejmě návaznost na život obyvatel, jde o úzkou a citlivou symbiózu. Navíc není naším cílem coby radnice zamítat podnikatelské záměry a aktivity, pokud jsou smysluplné, chceme jim naopak dát prostor.
Už Praha 5 vypsala výběrové řízení na opravu a rozšíření Dětského ostrova, který od roku 2013 leží po povodních ladem?
V současné době se dokončuje projektová dokumentace, jejíž součástí je i zajištění stavebního povolení. Jde ale o složitá jednání mezi několika stranami, takže v tuto chvíli vývoj a časová realizace nezáleží na nás. Výběrové řízení na dodavatele vypíšeme po získání stavebního povolení.
Kolik radnice na opravy vyčlenila?
Počítáme s investicí kolem pětadvaceti milionů korun.
Městská část už několik tendrů na projektanta a stavebníka připravovala, proč se neuskutečnily?
Není pravda, že městská část připravovala několik tendrů na projektanta a stavebníka. Předchozí rada pouze nechala zpracovat studii, na níž nenavazovala žádná projektová dokumentace, tudíž se ani neřešilo stavební povolení. Vzhledem k tomu, že jde o velkou investici, která bude realizována na řadu let do budoucna, nechtěli jsme jít cestou studie, která koncepci ostrova řešila nedostatečně. Proto jsme nechali zpracovat studii, která na Dětský ostrov vrací skutečně velké dětské hřiště, které bude rozdělené do ploch podle věku, bude zde multifunkční plocha pro hry či piknik, multifunkční hřiště, počítáme zde se sociálním zázemím i možností lehkého občerstvení.
Navíc se oplocení využitelné plochy ostrova posouvá až na jeho samý okraj a počítá tak s využitím maximální plochy, což je další z možností, které předchozí studie nevzala na vědomí. Projekt bude řešit i cyklistickou dopravu, zejména umístění cyklostojanů v předpolí mostu a u dětských atrakcí na ostrově, vedení hlavní trasy ostrovem, řešení napojení cest na předpokládanou budoucí lávku na severním konci ostrova a napojení na současnou lávku. Chceme, aby se z Dětského ostrova stalo místo, kam budou chodit Pražané klidně na celý den a na své si zde přijdou celé rodiny.
K diskuzi ohledně nové podoby ostrova jste přizvali i občany, co by tam rádi viděli?
To, co zmiňuji. Během dvou setkání jsme se domluvili na uspořádání ostrova, kde co bude a v jakém rozsahu, ale v zásadě se hlavní myšlenka nezměnila.
Kdy se budou moci na ostrov vrátit děti?
Obnova a rozšíření dětského hřiště je pro nás od počátku prioritní akce. Termín realizace teď jde ale trochu mimo nás, bude záviset na vyjádřeních a souhlasech účastníků budoucího stavebního řízení, což neovlivníme. Na druhou stranu se budeme snažit, aby termín jaro příštího roku byl dodržen.
Jak to vypadá s oblíbenými farmářskými trhy na Andělu, už radnice vyřešila zmatek ve smlouvách, kvůli kterému trhy skončily?
Trhy neskončily, se zhruba měsíční jarní pauzou fungují normálně dál. Tehdy nebyl obnoven nájemní vztah na pozemek mezi provozovatelem trhů a Technickou správou komunikací, která má pozemky na pěší zóně ve správě. Městská část vstoupila „do hry“, aby pomohla k rychlému návratu trhů - od TSK si na pátky daný pozemek vypůjčila a nyní ho dává provozovateli trhů k dispozici. Díky tomu byly trhy obnovené. Je fakt, že se nám zároveň podařilo narovnat smlouvu mezi radnicí a provozovatelem trhů, která byla uzavřena kdysi dávno a za pro městskou část nevýhodných podmínek.
Provozovatel trhů nyní městské části platí zhruba půl milionu korun ročně. Bylo na čase, neboť trhy u Anděla patří k nejvíce navštěvovaným trhům v Praze, průchodnost na Andělu nemá obdoby. A dodávám, že trhy byly obnovené s podmínkou toho, že počet stánků bude omezený, neboť zahuštění plochy před metrem působilo některým lidem, zejména pak seniorům či hůře pohyblivým, problémy. Takže v závěru lze říci, že pro městskou část a její obyvatele byl vývoj nakonec pozitivní.
Poměrně čerstvě jste v Praze 5 zavedli parkovací zóny, kolik lidí si ještě nevyzvedlo parkovací povolení?
Počítali jsme, že oprávnění si vyzvedne až 35 tisíc lidí, rezidentů i podnikatelů. Do poloviny září si jej vyzvedlo zhruba sedm tisíc lidí.
Respektují obyvatelé Prahy 5 zóny? Kolik jste zatím řešili případů špatného parkování?
Městské části neřeší parkování, to je plně v kompetenci magistrátu, případně městské policie. Ani nekontrolujeme parkování monitorovacími vozy, ty patří Eltodu.
Co říkáte na to, že magistrát zvažuje plošné snížení cen za parkování pro abonenty až o 70 procent?
Navýšení cen za vydání parkovacího oprávnění nevidím jako šťastné. Takže snížení, třeba na úroveň částek u původně zaváděných ZPS, je podle mne vhodné. Nemyslím si ale, že ceny za vydání oprávnění by byly v rámci ZPS něco rozhodujícího. Ani nepociťujeme ze strany rezidentů nějaké zásadní problémy – ty se samozřejmě vyskytují v hraničních částech, ale s tím vším budeme pracovat, takže budeme rádi za podněty občanů.
Velký, nekoncepční celopražský problém vidím v tom, že zóny nešťastně suplují nedostatek parkovacích míst hlavně pro návštěvníky Prahy. Hlavní město Praha v celoměstské koncepci podcenilo rozvoj záchytných parkovišť. My jsme si proto jako městská část nechali zpracovat studii, která nám řekne, kde bychom tato parkoviště mohli vybudovat. Stavěli bychom na vlastní náklady, možná s nějakou dotační podporou.
Praha 5 chystá regeneraci náplavky, jako zpracovatele studie vybrala Atelier 8000, už máte představu, co byste chtěli na náplavce mít?
To nám má právě říct objemová studie, ta má za cíl zanalyzovat potenciál břehu a navrhnout možnosti jeho dalšího rozvoje. Může nám navrhnout možnosti, o nichž teď ani nemusíme vědět. V každém případě chceme díky studii pozvednout levý břeh Vltavy, změnit přístup k jeho využívání, zregenerovat celý prostor a hlavně se dobrat k řešení, které břeh maximálně zpřístupní pro multifunkční kulturní, společenské a rekreační vyžití.
Měla by vypadat jako protější břeh?
Nikdy nemůže vypadat jako protější břeh, už jen kvůli tomu, že nemá přímou návaznost na MHD a je na západní straně, takže je zde brzy stín. Ale je to náplavka a měla by mít v rámci města adekvátní prostor a využití.
