Hostavický, Šárecký a Svépravický potok či Rokytka, pražský magistrát se snaží k drobným vodním tokům v metropoli nalákat Pražany. Pustil se proto do revitalizace potočních koryt, do oživení potoků investoval bezmála 40 milionů korun. Kus po kuse je obnovuje několik posledních let. Teď nad potoky vyslal dron s kamerou, můžete si je prohlédnou z ptačí perspektivy.
Minulý rok se město pustilo do obnovy Hostavického potoka v lokalitě Dolní Počernice. Cíl byl začlenit vodní tok do okolní zeleně a zvýšit ekologický, estetický a rekreační potenciál území. Novou podobu nakonec získal tok v délce 1,1 kilometru od Českobrodské ulice po soutok se Štěrboholským potokem.
Potok původně sloužil podle magistrátu „pouze k převádění vody“ a jeho ekologická, estetická a krajinářská hodnota byla minimální. Město nechalo vymodelovat nové meandrující koryto a staré nechalo zasypat. V okolí potoka vzniklo několik drobných vodních ploch vybudovaných jako zázemí pro obojživelníky. Podél potoka lze projít po nových štěrkových cestách a zůstaly zde i původní lávky, které umožňují přístup z ulice V Záhorském. Cesty lemuje několik laviček a dětské hřiště s novými herními prvky. „Jsem ráda, že se na revitalizace nemusíme jen se závistí dívat v zahraničí, ale že děláme takové krásné akce i v Praze. Revitalizace potoků budou i nadále pokračovat,“ uvedla radní Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice).
Podívejte se na pražské potoky z ptačí perspektivy:
V rámci revitalizace nechalo město upravit koryto Hostavického potoka také nad retenční nádrží Slatina u Dubče. Potok původně zpevňovalo netypické betonové opevnění. Původní koryto potoka nechal magistrát zasypat a vedle něj nechal vybudovat nové, přírodě blízké klikatící se koryto, které více odpovídá současným požadavkům na vzhled vodních toků a ochranu přírody. Vzhledem k tomu, že do potoka jsou nad nádrží zaústěny dešťové vody z Měcholup, byla zde pro převádění velkých vod vybudována široká berma s tůněmi.
V roce 2012 odstartoval magistrát revitalizaci Šáreckého potoka na třech lokalitách v Šáreckém údolí v Praze 6. Revitalizace měla za cíl podpořit přirozené vinutí koryta a vytvořit v lokalitě několik tůní. Součástí byla i revitalizace Kruteckého potoka, který byl z původního betonového koryta vedoucího podél cesty přeložen do nivy, kde se stéká s dalšími prameny a odtéká do Litovicko-Šáreckého potoka.
Rokytka v novém
Revitalizací prošla v roce 2014 a 2015 i Rokytka, město začalo s lokalitou nad Hořejším rybníkem v Praze 9. V rámci revitalizace bylo celé koryto v délce 518 m přeloženo do louky na levém břehu. Cílem bylo vytvořit přírodě blízké, klikatící se a mělké koryto, takové, jak asi vypadalo před regulací.
Nejrozsáhlejší revitalizaci zadal pražský magistrát v roce 2007, novou podobu tehdy získala koryta potoků v prostorách suchého poldru Čihadla. Poldr, který město nechalo postavit v osmdesátých letech 20. století, slouží k zachycování přívalových srážek z povodí Rokytky. Leží v místech, kde ještě v 18. století stával velký rybník, který byl ale časem vypuštěn a přeorán na pole.
„Revitalizace spočívala v zasypání starých opevněných a kapacitních koryt a vyhloubení nových, přírodě blízkých, mělkých, meandrujících koryt,“ informovalo tiskové oddělení magistrátu. V místech, kde se nová koryta křížila s koryty původními, vznikly malé tůně. Vodní plochy překlenuly malé mosty.
