Pomoz svému latifundistovi. Praha začne vykupovat stovky hektarů kvůli okruhu

Oslava 45. narozenin byla slabý odvar proti tomu, když Nejvyšší správní soud před 14 dny zamítl kasační stížnost na pražské Zásady územního rozvoje (ZUR). Nešlo tam o nic menšího než o stavbu Pražského okruhu číslo 511 – bez nadsázky nejdůležitější kus dálnice v zemi, která ani po 15 letech příprav nestojí.

Odpůrcům stavby se několikrát podařilo zrušit územní rozhodnutí, nakonec dokázali její trasu před šesti lety vymazat z plánovacího dokumentu, bez kterého se prostě postavit nedá. Úředník, pro něhož byl rozsudek důležitější než životní jubileum, pracoval s týmem kolegů na tom, aby „zásady“ před soudem obstály, čtyři roky. Jen odůvodnění připomínek čítá 1300 stran a hromada papíru váží 3,5 kila.

Praha tedy po letech konečně zaznamenala aspoň dílčí vítězství. Důvod k oslavě měli ovšem i v rodinném impériu Agrotrade. Radnice si totiž vzala tolik potřebný okruh za vlastní, ač není investorem stavby, a to zdaleka neprospěje jenom lidem, které dnes dusí zplodiny z aut na Spořilově, v Praze 11 nebo v obcích ve Středočeském kraji, ale i rodině Tomanových. Těch Tomanových, kteří nám ve dvou generacích a režimech už dodali dva ministry zemědělství. A také jim patří drůbežářská firma Xaverov s velmi příhodně umístěnými pozemky.

Praha se totiž rozhodla, že vypomůže státnímu Ředitelství silnic a dálnic a pozemky pod budoucím okruhem, ale i v jeho širém okolí vykoupí za vlastní peníze. A největším vlastníkem latifundií pod budoucí šestiproudou asfaltovou autostrádou jsou právě Tomanové.

Na samotné snaze Prahy urychlit nekonečnou přípravu stavby za 13 miliard, která propojí dálnici D1 s D11 a „odšpuntuje“ Jižní spojku, není nic špatného. Naopak by se jednalo o vyloženě záslužnou věc, kdyby řada pozemků, které Praha vykoupí, neměla tak barvitou minulost. Její připomenutí nám poodhalí, kdo a jak na tomto velkém pražském stavebním martyriu ve výsledku vydělá. Nápověda: Praha to nebude.

U Běchovic se úsek číslo 511 Pražského okruhu napojí na městský okruh. Nový šestipruh s kapacitou až 150 tisíc aut denně propojí dálnici D5, D1 a D11.

V běchovické tělocvičně se sešlo předminulé úterý kolem tří stovek místních. Primátorka Adriana Krnáčová se svým náměstkem přes dopravu Petrem Dolínkem (ČSSD) sem v rámci spanilých jízd po městských částech, kterých se dotkne výstavba Pražského okruhu, dorazila na diskusi s občany.

Posilněni čerstvým rozsudkem Nejvyššího správního soudu se politici jali občanům vysvětlovat, jak to bude dál. Že okruh zkrátka tudy povede a basta, ale město se bude všemožně snažit zmírnit negativní dopady, které taková megastavba zákonitě přinese. Pražské zastupitelstvo ostatně před koncem května schválilo Memorandum o spolupráci s ŘSD při přípravě úseku číslo 511 Pražského okruhu, který se těsně u Běchovic napojí na stávající Jižní spojku.

Pokud ale politici někde nemohli čekat slavobrány, pak právě v Běchovicích. Je to totiž část obyvatel Běchovic, kdo dokázal stavbu tolik let blokovat. Tváří této skupiny je Petra Šubrtová, zastupitelka Běchovic. Té má pár stovek metrů za domem vyrůst obří dálniční křižovatka, která poslouží i jako propojka pro přeložku stávající silnice I/12 na Kolín. Petra Šubrtová se proto naučila orientovat v hlukových mapách, přečetla tisíce stran posudků a výpočtů a úspěšně poukazovala na jakékoli pochybení, kterého se stát či město při přípravě stavby dopustily.

Ale komu?

„Já nejásám, že okruh povede u Běchovic. Po rozsudku Nejvyššího správního soudu je to ale definitivní. Nemá smysl se bavit o tom, jestli, ale za jakých podmínek,“ říká dnes starosta Běchovic a pražský zastupitel Ondřej Martan (ODS). Podstatné teď podle něho je, aby všechny dokumentace - EIA, územní rozhodnutí a stavební povolení pro okruh - byly neprůstřelné a prokázaly, že budou dodrženy veškeré hygienické limity. „Pokud se to nepodaří, budu trvat na tom, aby město od postižených lidí vykoupilo jejich nemovitosti za přijatelnou cenu nebo aby byl upraven projekt,“ podotýká starosta.

I z tohoto důvodu vítá, že se město vložilo do přípravy stavby a zastupitelé schválili memorandum, které radnici umožní vykupovat pozemky nejen nezbytně nutné pro stavbu dálnice. Ředitelství silnic a dálnic totiž může vykupovat jen ty, které s autostrádou bezprostředně souvisejí, a to až v okamžiku, kdy stavba bude mít právoplatné územní rozhodnutí.

Obyvatelé pražského Spořilova loni v létě protestovali proti vyřazení stavby Pražského okruhu z prioritních dopravních záměrů, které nemusejí mít posudek EIA.

Že by ovšem politici v memorandu pamatovali především na Běchovické, kterým má za humny vyrůst ona „obluda“, si nemyslí odpůrkyně okruhu a patrně jeho budoucí sousedka Petra Šubrtová. Pravda je, že kdyby Praha přišla už v minulosti - ještě než se odpůrci zakousli do dálnice s kapacitou až 150 tisíc aut denně jako buldok - a nabídla jim nějaké slušné odškodnění za jejich domy, okruh už by možná stál. Jenomže to nikdo neudělal předtím ani teď.

„Jediný, kdo o tom zatím občas mluví, je náš starosta. Nemyslím si, že by memorandum bylo pro nás. Asi jde hlavně o to, aby si ministerstvo životního prostředí nedovolilo nedat kladné stanovisko EIA (posudek vlivu stavby na životní prostředí - pozn. red). A ani ty výkupy nebudou nakonec pro lidi, povedou dál válku jako doposud,“ soudí Šubrtová. Naráží tím na to, že velkou část pozemků pod plánovaným okruhem a okolo něj - i ty pod obří křižovatkou - vlastní společnost Xaverov a ta se rychleji dostane k penězům za své latifundie, aniž by musela další roky čekat, než získá ŘSD územní rozhodnutí. To by mohlo být při optimistickém scénáři naprosto bezchybné a rychlé práce úředníků a soudů za rok za dva. Tento postup ale v našich končinách u výstavby dopravní infrastruktury ještě nikdo nezažil.

Ta země je naše

Společnost Xaverov z impéria Tomanů vlastní v okolí Dubče, Běchovic, Počernic a Štěrbohol stovky hektarů. Z toho přímo pod okruhem asi 50 hektarů. Některé z nich si musela tvrdě vybojovat. Shodou okolností odvysílala Česká televize před několika týdny reportáž, ve které mimo jiné popsala, jak Tomanové - firmu Agrotrade vlastní Miroslav Toman starší (za socialismu ministr zemědělství ve Štrougalově vládě) a jeho syn Zdeněk - oklikou získali v roce 2004 Xaverov z konkurzní podstaty za zhruba 70 milionů korun. V té době začíná několik kauz, kterým se v minulosti média včetně týdeníku Euro věnovala.

Psal se rok 2004 a město Praha se aktem jednoho vysokého úředníka vzdalo svého práva na zhruba 170 hektarů v okolí Běchovic ve prospěch Xaverova, se kterým bylo u těchto pozemků v katastru zapsáno jako duplicitní vlastník. Radnice se postavila za svého zaměstnance a kauza vyšuměla.

O rok později začala bobtnat další, tentokrát u Pozemkového fondu ČR. Ten se dle informací médií chystal vydávat v rámci restitucí pozemky, na něž si historicky činila nárok akciová společnost Xaverov. Zástupci firmy se snažili vydávání parcel zabránit a tvrdili, že nemovitosti patřily v době privatizace Xaverovu, jsou tedy jejich, nikoli státu. Jenže parcely byly už od roku 1991 zapsány v katastru nemovitostí na Pozemkový fond. Ministerstvo zemědělství přesto vydalo 16. května 2005 prohlášení o majetku obchodní společnosti Xaverov, které obsahovalo i soupis pozemků. V té době byl náměstkem ministra zemědělství Miroslav Toman, bratr a syn majitelů Agrotradu. „Já o tom fakt vůbec nic nevím, ostentativně jsem se držel dál. Přesně toho jsem se bál, že budu spojován s kroky ministerstva ve vztahu k firmě. Historicky sní ale nemám nic společného, nikde tam nefiguruji,“ reagoval na dotaz k důležitému dokumentu Miroslav Toman, později prezident Potravinářské komory ČR, kterého v roce 2013 jmenoval ministrem zemědělství prezident Zeman ve své úřednické vládě.

Vítězství u soudu nestačilo

V intencích listiny následně 25. května 2005 vydal Pozemkový fond souhlasné prohlášení o vlastnictví, kterým uznal, že v roce 1991 učinil návrh na zápis předmětných pozemků v rozporu se zákonem, neboť v té době pozemky už nepatřily státu. Toto prohlášení vydal mimochodem vedoucí sekce nemovitostí Ivan Višňák, který si jako státní úředník vybudoval v Jihoafrické republice safari a jeho kariéru později ukončila aféra s vydáváním pozemků spekulantům.

O dva dny později podal Pozemkový fond spolu s Xaverovem na katastr návrh na zápis vlastnictví dle souhlasného prohlášení záznamem. Jenže to se nestalo. Řízení bylo po výzvách katastrálního úřadu k doplnění a po vrácení k opravě nakonec dne 16. srpna 2006 ukončeno vzhledem k tomu, že listina předložená navrhovateli nebyla způsobilá k zápisu. Od té doby začal Xaverov podávat určovací žaloby, kterými se domáhá vlastnictví pozemků.

Co chtějí Pražané?

Dokončení vnějšího dálničního okruhu a rozšíření metra, ukázal průzkum

Některé soudy vyhrál, jiné ne, ale 1 u těch, ve kterých zvítězil Pozemkový fond nebo které teprve běžely, fond přihlížel, jak si na katastru Xaverov parcely na základě onoho sporného prohlášení přepisuje v roce 2011 a 2012 na sebe. Fond dokonce poslal kurýrem Xaverovu dokument, ve kterém potvrzuje, že prohlášení z roku 2005 nerozporuje. V té době byl náměstkem ředitele fondu Petr Šťovíček, který převodům i přes vyhrané soudy podle svých slov nebránil, protože by prý byl v důkazní nouzi.

Centrum nezávislé investigace zveřejnilo zprávu, ze které vyplývá, že Xaverov jeden z takto přepsaných pozemků v Horních Počernicích promptně rozdělil a prodal hektar kyperské firmě, v níž byl jednatelem Jiří Hermann. Ten zastupoval jinou společnost v době, kdy patřila bratrům Šťovíčkovým (Jan Šťovíček, bratr Petra Šťovíčka, byl poradcem Miroslava Tomana v době, kdy jej prezident Zeman postavil do čela ministerstva zemědělství). Petra Šťovíčka z Pozemkového fondu, kde mezitím povýšil dokonce na ředitele, vyprovodil na začátku roku 2014 nový ministr zemědělství Marian Jurečka, když se od něj nedočkal vysvětlení, proč na oslavu narozenin přinesl známému kmotrovi Ivo Rittigovi (o jeho spojení s Pozemkovým fondem možná ještě leccos uslyšíme v kauze Bečvářovy restituce…) obraz, na němž byl tento politický podnikatel vyobrazen coby bůh Zeus.

Vykoupíme hned

Tolik exkurz do pozemkových dějin. Teď se vraťme zpět k chystaným výkupům. Jak potvrdil mluvčí magistrátu Vít Hofman, výkupy pozemků začnou brzy, nejpozději v době, kdy bude mít stavba stanovisko EIA. Město se chystá k bezprecedentnímu kroku v historii Česka - chce vykoupit celou trasu, a navíc parcely, na kterých by měl vzniknout okolní zelený pás. Mělo by jít o dalších zhruba 200 hektarů. Oslovit bude muset 1200 majitelů zhruba pěti stovek pozemků. S tím největším - Xaverovem - patrně problém mít nebude. Podle zdrojů týdeníku Euro Tomanové v minulosti opakovaně deklarovali ochotu je státu nebo městu prodat. Faktem ovšem je, že to bylo v době, kdy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vykupovalo pole jako stavební pozemky - dnes už může podle novely zákona nabídnout maximálně osminásobek ceny zemědělské půdy.

A za kolik bude vykupovat Praha? „Cena bude vycházet z odborného znaleckého posudku, aktuální tržní ceny pozemku a bude reflektovat potřebu dohody,“ uvedl Hofman. V okamžiku, kdy ŘSD získá pro okruh územní rozhodnutí, začne mu Praha parcely nezbytně nutné k výstavbě přeprodávat. ŘSD ovšem může městu zaplatit maximálně cenu danou zákonem. A kdyby se nakrásně s okruhem přece jen něco zvrtlo, slovy radního Dolínka „nebojme se, ty pozemky mají hodnotu, v čase ta hodnota roste - peníze se neprojí, ale budou v pozemcích a i to se může hodit.“

Boj o vysokorychlostní tratě začíná. Ve hře je 650 miliard