Městská část Praha 1 už roky pronajímá prostor na Náměstí republiky zdarma provozovateli farmářských trhů. Peníze, které firma Celicato centrum inkasuje od prodejců, tak zůstávají pouze u ní. V Praze jde o ojedinělý případ, okolní městské části pronajímají prostor svých náměstí za částky okolo milionu korun ročně.
Na případ upozornil zastupitel za Piráty Jakub Michálek. „Nedává smysl, aby v samém centru Prahy provozovatel farmářského trhu neplatil nic. Od prodejců vybere velké peníze, z nichž by část měla skončit v městském rozpočtu. Místo toho skončí všechny v kapse provozovatele, pokud se o ně tedy nepodělí s lidmi, kteří mu tento královský obchod zařídili,“ kritizuje Jakub Michálek.
Například na Náplavce v Praze 2 či na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3 podle Michálka provozovatelé platí městu přes milion korun ročně, a to tam trhy nejsou zdaleka tak časté.
Prostor u stanice metra Praha 1 poskytuje provozovateli trhů už od roku 2012. Místostarosta městské části Daniel Hodek (ČSSD) uvedl, že městská část pronajímá prostor na Náměstí Republiky zdarma z toho důvodu, že jí nepatří, stejně tak jako Havelský trh nebo Václavské náměstí. Plochy jsou majetkem hlavního města a Praha 1 je má od města pouze zapůjčené.
„V době, kdy v Praze vznikaly farmářské trhy, k tomu různé městské části přistupovaly jinak, některé dokonce provoz trhů částečně dotovaly. My jsme zvolili jakýsi kompromis - do trhů jsme nechtěli investovat, nic nového stavět či budovat, zároveň jsme ale chtěli občanům Prahy 1 kvalitní farmářské trhy poskytnout,“ zmínil Hodek.
Farmářské trhy v Praze 1 obrazem:
Městská část podle Hodka tehdy vypsala tendr, do kterého se přihlásily dvě společnosti. Obě podle něj počítaly s nulovým nájmem, jedna z nich ale dále nabídla, že veškerý provoz včetně infrastruktury, ostrahy, zázemí, konstrukcí, úklidu a propagace zajistí sama. „Druhá chtěla, aby se Praha 1 finančně podílela na provozu. Zvolili jsme samozřejmě tu první společnost, která v průběhu let investovala do chodu a provozu trhů nemalé prostředky,“ konstatoval Hodek.
„Vzhledem k tomu, že my hlavnímu městu za zapůjčení pozemku neplatíme, nežádáme to ani po provozovateli trhů. Klíčová je pro nás nabídka a dodávání kvalitní služby,“ dodal.
Podle pražského radního pro majetek Karla Grabeina Procházky (ANO) je systém, který městská část Prahy 1 aplikuje na pořádání trhů, plně v její dikci a kompetenci. „Některé městské části pořádání trhů financovaly, některé vybíraly poplatky, uvedl. Část pozemku na Náměstí Republiky prý město Praze 1 propůjčuje pro konání trhů na její žádost.
Nájemné pro trhovce se na farmářských trzích v Praze 1 pohybuje okolo 450 až 500 korun denně. Výši poplatku podle zástupce provozovatele Lukáše Buriána určuje například velikost záboru, sortiment či předpokládaný odběr elektrického proudu a umístění stánku na trhu. Roli ale například hraje i to, jestli prodejce sám zboží vyrábí, pěstuje nebo zda se jedná o nákup a prodej. „Není totiž vůbec jednoduché dostat prodejce s takovýmto sortimentem do centra Prahy, kde vévodí jiný typ zboží a zákazníka,“ uvedl Burián.
Přečtěte si: Praha 3 obrátila. Trhy na „Jiřáku“ bude provozovat sama
Vybrané peníze provozovatel podle Buriána investuje do modernizace vybavení. „Tento rok jsme kompletně rekonstruovali celý trh včetně stánků, stanů a složité elektroinstalace,“ zmínil.
Trhy se konají každý týden od pondělí do pátku. Začínají na přelomu března či dubna a končí na přelomu října a listopadu.
Například v Praze 3 platí prodejci na pravidelných farmářských trzích za pronájem stánku městské části tisíc korun bez DPH denně. Do částky je započítán i odběr elektřiny. Finance zůstávají přímo městské části, která převzala pořadatelství trhů.
Specifickým příkladem může být pronájem náměstí pro pořádání velikonočních a vánočních trhů. Městská část Praha 2 podle mluvčí Lenky Prokopové za vánoční trhy na Náměstí Míru vybírá za období 35 dnů 700 700 tisíc korun, za velikonoční trhy více než 300 tisíc korun za 17 dní.
