Tisíce bytů pro nové obyvatele, rozvoj kreativního průmyslu a větší zacílení na kulturu. Pražští radní odsouhlasili nový Strategický plán, který určuje budoucnost metropole do roku 2030. Magistrát si v souvislosti s plánem nechal vypracovat i speciální ekonomickou analýzu, která dopady plánu mapuje.
Podle magistrátu je Strategický plán jeden z nejdůležitějších dokumentů pro další rozvoj hlavního města. Stanovuje cíle a priority při řešení klíčových sociálních a ekonomických otázek města a měl by Praze pomoci se vyrovnat s aktuálními trendy v městském plánování, ekonomice, kulturních a kreativních odvětvích a mnoha dalších oblastech. „V podstatě dává výhled, jaké budou potřeby lidí, ale i samotného města. Především ale také funguje jako takový návod, jak ty potřeby uspokojit,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Zpracovatelem Strategického plánu je Institut plánování a rozvoje (IPR). Na tvorbě se podílely městské části, magistrátní odbory i zastupitelské výbory a veřejnost. „Myslím, že nikdy v minulosti se dokument jako je Strategický plán, nedočkal takového otevřeného dialogu,“ dodala primátorka. Strategický plán upozorňuje i na výzvy, které může přinést budoucí vývoj nejen v Praze, ale i ve zbytku Evropy.
Nové byty
Strategický plán například operuje s tím, že by se do Prahy mělo přistěhovat do roku 2030 minimálně 100 tisíc nových obyvatel, krajní odhad ekonomické analýzy, tak jak ji v pondělí večer na panelové diskuzi okomentovali představitelé IPR a primátorka Krnáčová, hovoří až o 160 tisících. „To znamená, že je nezbytné každý rok postavit aspoň pět tisíc nových bytů,“ zmínila Krnáčová. V současnosti se ve městě ročně postaví zhruba 4300 bytů.
Podobný prostor vidí ekonomická analýza plánu například také v kancelářské výstavbě, která má oproti obdobným evropským městům rezervy, počet metrů čtverečních by se měl oproti současnosti zvýšit až o 90 procent.
Zpátky do práce
Strategický plán ukazuje i na oblasti, kde by město mohlo ušetřit. „Zavedením chytrých opatření v řízení města bychom mohli ušetřit až čtyři miliardy korun ročně,“ konstatovala primátorka Adriana Krnáčová. Magistrát tak uvažuje například o založení data-analytického centra. To by samo o sobě přineslo podle Krnáčové úspory ve výši 1,5 až dvě miliardy korun.
Změn by se měl dočkat i přístup města ke kultuře. Ekonomická analýza totiž ukázala, že turisté, kteří míří do města přímo za kulturou, utratí více peněz než běžní turisté.
Na vypracování ekonomické analýzy ke Strategickému plánu Praha spolupracovala s Hospodářskou komorou České republiky a například i se společnosti Deloitte, konkrétně ekonomem Davidem Markem. Analýza například ukázala, že podpora matek s malými dětmi, které by se do práce vracely už po druhém roku mateřské dovolené, znamená za každou do kasy města až 10 tisíc korun ročně. Vzdělané obyvatelstvo zase působí na HDP metropole, analýza počítá s nárůstem HDP do roku 2030 až o 43 procent. Plán, který vznikal od roku 2013, bude příští týden projednávat pražské zastupitelstvo.
