Hospodaření Prahy skončilo za loňský rok přebytkem 12,3 miliardy korun. Výsledek ovlivnily podle náměstkyně primátorky Evy Kislingerové (ANO) vyšší příjmy a nižší výdaje. Příjmy města byly 74,2 miliardy, což bylo 107,9 procenta plánovaného rozpočtu. Výdaje se vyšplhaly na 61,9 miliardy, tedy 84,4 procenta plánovaného rozpočtu. Podle opoziční ODS je ale výsledek hospodaření naprostý diletantismus a neschopnost, koalice prý málo investovala.
„Dříve město běžně investovalo 30 a více miliard ročně. Do dopravy, kultury, dětských hřišť a školek. Tato koalice si sama odhlasovala řádově nižší cíl 18 miliard. A přitom ho dokázala splnit jen na necelých 60 procent,“ uvedl předseda pražské ODS Filip Humplík.
Praha měla na loňský rok schválen rozpočet s příjmy 43,6 miliardy a výdaji 58,7 miliardy korun. Rozdíl mělo město dorovnat ze státních příspěvků.
„Na příjmech se pozitivně projevily daňové příjmy, a to jak hospodářský růst, tak zlepšený výběr daní. Co se týče čerpání investic, které není ideální, mezi důvody dosažené úrovně patří fakt, že došlo ke zvýšení legislativních nároků před zahájením stavby. Byla upravena pravidla při výběrovém řízení nebo jsou problémy například při výkupech pozemků,“ uvedla Kislingerová.
Praha chce splácet. Čtěte:
Magistrát zvažuje splacení části svého dluhu 22 miliard. Kolik dá, neví
Běžné výdaje města činily 51,14 miliardy, investice byly 10,82 miliardy, zhruba polovina plánované částky. Nejvyšší částky z investic šly na dostavbu Ústřední čistírny odpadních vod, zhruba 2,038 miliardy, a na stavbu kolektoru u Hlávkova mostu, kde město investovalo 61 milionů.
Městu loni splatilo část svého dluhu, šlo o 9,5 miliardy korun. „Z toho tvořila 8,5 miliardy předčasná úhrada úvěru Evropské investiční bance, jež zásadním způsobem snížila dluhovou zátěž metropole,“ řekla Kislingerová.
Praha bude podle plánu letošní rok hospodařit s výdaji 62 miliard a příjmy 47 miliard korun. Rozdíl dorovná z příspěvků státu.
