Praha chce dát pravidla ubytovací službě Airbnb, změny jsou ale zatím v nedohlednu. Zpoždění nabírá také roky odkládaná rekonstrukce Šlechtovy restaurace v pražském parku Stromovka. Proč tomu tak je, vysvětluje mimo jiné v rozhovoru pro server Euro.cz radní Jan Wolf (Trojkoalice/KDU-ČSL).
Město má možnost legislativní iniciativy, to znamená, že může předkládat návrhy zákonů týkajících se Prahy. Velkou nevýhodou ale je, že v Poslanecké sněmovně sedí pouze 25 poslanců z Prahy. V podstatě cokoliv Praha předloží, není pro ostatní kraje v popředí zájmu. To ale neznamená, že by to poslanci schválně vědomě bojkotovali, ale prostě ve Sněmovně Praha zastupuje jednu osminu republiky. Proto vznikla potřeba se dohodnout a předložit to jinou formou.
Dohodu připravuje aktuálně za náš živnostenský odbor paní ředitelka Novaková a komunikuje s ministerstvem pro místní rozvoj a s ministerstvem obchodu a průmyslu, jich se záležitost týká nejvíce. Například v roce 2015 jsme na poplatcích z ubytování, a to si nedělám iluze, že je to stoprocentně vybraný poplatek, vybrali něco přes čtvrt miliardy korun. Polovina z budgetu jde zpět do reklamy v zahraničí a cestovního ruchu. Podle hrubého odhadu z toho přibližně třetina aktuálně utíká přes Airbnb. Bavíme se zhruba o 120 milionech korun ročně.
Největší problém Airbnb je v jedné věci, službu většinou neposkytují vlastníci bytových jednotek, ale pronajímají je dál společnostem, které se tím živí.
Praha chystá ve spolupráci s ministrem pro místní rozvoj novelu zákona, která by pomohla městu vymáhat plnění povinností od uživatelů služby Airbnb. Jak jste daleko?
Airbnb, nebo dlouhodobě: jak se daní příjem z pronájmu bytu?
Jakého procenta pronajímaných bytů se to týká?
Přesně to neřeknu, ale asi 80 až 90 procent.
Kdy došlo k takové progresi?
Jde o realitu, vlastníci bytů je pronajímají napřímo v minimálních případech. Je to problematika, která nabyla na rozsahu a významu v posledních několika letech a nyní je potřeba ji řešit, v tom není Česká republika výjimkou.
A Praha v řešení problému nenašla shodu s dalšími velkými městy, kterých se to také týká, třeba s Brnem?
S ministerstvem průmyslu a obchodu a s ministerstvem pro místní rozvoj chceme spolupracovat přesně z toho důvodu, že se to dotýká celé republiky. Prahy ale nejvíce. V loňském roce v metropoli přespalo 7,5 milionu turistů. Novelu bude předkládat vláda a má tak daleko větší šanci, že projde.
Řešení sdíleného bydlení je zatím v nedohlednu. Čtěte:
Do Prahy přijel „sdílet“ ubytování milion lidí. Magistrát s řešením vyčkává
Přepokládáte, že návrh zákona vláda předloží v roce 2018?
To nedokáži říct, ale z logiky věci by to mohlo být v roce 2018. Rozhodně ne v letošním roce, to stěží připadá v úvahu. Letos se budou dělat průzkumy a statistiky.
Jaké průzkumy?
Například průzkumy trhu, kolik takových kapacit v Praze vůbec je. Dnes nevím, jestli je to tisíc nebo dvacet tisíc bytů. Když se přihlásíte k agentuře, tak může mít oficiálně přihlášené dva byty a dalších sedm pronajímá zvlášť. Realita na trhu je taková, že do firmy přijede klient a oni jej zavedou přímo do bytu. Jde o ohromný daňový únik.
Co bude novela obsahovat?
Chceme nástroj, jak co nejlépe kontrolovat, zjistit a vymoci daně pro stát a pro město poplatek za ubytování.
Takže se chcete dát podobnou cestou jako Paříž, kde musejí platit pronajímatelé poplatky z cestovního ruchu.
Nechci zabíhat k příkladům, jako je Paříž, Berlín nebo Vídeň. A nebavíme se o likvidaci, pronajímatelé by se určitě obrátili na Úřad pro hospodářskou soutěž (ÚOHS), s tím, že zabraňujeme legitimnímu podnikání, což samozřejmě nechceme. Když budou odvádět peníze, ať tady existuje Airbnb. Samozřejmě hoteliéři budou proti, protože jim služba ubírá práci a snižuje ceny. Teď je potřeba najít nějaký rozumný kompromis k narovnání podmínek, aby Airbnb bylo, ale aby na tom nebylo bité město a stát. Přináší to s sebou odpadky, nepořádek, to jsou jasné sekundární věci s tím spojené a související i s městem.
Šlechtovka čekající
Oprava Šlechtovy restaurace ve Stromovce se opět odkládá, radní vrátili výběrové komisi tendr k dalšímu projednání, z jakého důvodu?
Vítěze tendru, kterého nám doporučila komise, jsme vybrali 14. února letošního roku. S nejnižší nabídkou vyhrála společnost Pracom. Následně se do patnácti dnů mohl kdokoliv ze soutěžících odvolat, tak jak to ukládají pravidla a zákon. A odvolala se společnost Hochtief, která dala nabídku asi 110 milionů korun. Cena, kterou město bylo ochotno akceptovat, byla 169 milionů bez DPH. První uchazeč nabídl cenu 101 milionů korun.
Odbor veřejných zakázek si námitku prostudoval a vyhodnotil ji jako oprávněnou. V co nejkratší době, abychom neprodlužovali rekonstrukci Šlechtovky jsme dali na radu tisk, kde usnesení ze 14. února revokujeme a vracíme celé výběrové řízení zpět. Zároveň jsme jmenovali novou komisi, aby nerozhodovali stejní lidé. Komise teď znovu zasedne a přehodnotí nabídku všech devíti uchazečů, kteří se výběrového řízení zúčastnili.
Kdy bude komise rozhodovat?
První zasedání bylo 31. března. Uvidíme, jak obměněná komise rozhodne. Jestli bude námitka opět vyhodnocena jako oprávněná nebo ji komise vyhodnotí jako neoprávněnou a může nám znovu doporučit vítěze tendru.
A rozhodla jak?
Komise zahájila jednání a nyní čekáme na její sdělení o rozhodnutí.
Co konkrétně vadilo společnosti Hochtief?
Vítězná společnost podle Hochtiefu porušila zadání zadavatele tedy města.
Tušíte, o kolik se zpozdí začátek rekonstrukce?
Kvůli odvolání došlo k měsíčnímu zpoždění, předpokládám, že do Velikonoc bude vybrán nový vítěz. Nové vyhodnocení soutěže by mohla rada projednávat na konci dubna.
Jak bude vypadat „nová“ Šlechtovka?
Bude ve staronovém hávu a rekonstrukce se uskuteční v takzvané minimalistické verzi. Nepůjde o jednu z původních verzí za 300 milionů korun, která počítala i s prosklenou kolonádou. Nynější verze je otevřená, bez zasklení. Starou budovu zrestaurujeme a uvnitř by měla fungovat stylová restaurace, druhá restaurace bude venkovní, jak říkáme, půjde o prodej „z okénka“. Jsme v jednadvacátém století, proto potřebujeme také zázemí pro gastro, které vznikne z pravé strany Šlechtovky. Půjde o úplně novou budovu. V ní by měly najít zázemí také nové toalety pro veřejnost. Repliky se dočká dřevěný altánek a revitalizace okolní zahrada. Její součástí budou i lavičky, aby měli lidé možnost sníst občerstvení.
Další štace epopeje - Čína
Organizátoři výstavy Slovanské epopeje Alfonse Muchy v Tokiu požádali hlavní město, zda by bylo možné výstavu a zápůjčku obrazů prodloužit. Vyhoví jim Praha?
Zatím je žádost neoficiální. My s tím problém nemáme a osobně si myslím, že galerie v Tokiu, kde je epopej vystavená, má předem stanovený program a asi nebude chtít výstavu prodlužovat třeba na půl roku. Bude to v řádu jednoho dvou měsíců. Na druhou stranu už je domluvená přeprava zpět. Záleží to samozřejmě také na zájmu návštěvníků v Japonsku, a ten je zatím nadmíru vysoký.
Komu patří Slovanská epopej? Čtěte:
Začal soud o Slovanskou epopej. Podle Muchova příbuzného nikdy Praze nepatřila
Zvažuje magistrát i další zápůjčky epopeje, hovoří se například o Číně?
Čína se řeší v podstatě už rok. Oficiální požadavek leží na ministerstvu kultury. Bavíme se o třech galeriích, které splňují náročné standardy současného výstavnictví. Rozhodnutí přísluší ministerstvu kultury.
Takže Praha o tom rozhodovat nebude?
Jak říkám, požadavek leží na ministerstvu kultury, rozhodnutí je nyní na něm.
A souhlasíte s další zápůjčkou?
Problém s tím nemám. Vždy jsem říkal, že jsem proto, aby epopej vycestovala, protože šíří dobré jméno České republiky. Kultura je apolitická a měla by možná právě touto formou přispívat k humanizaci prostředí a vzájemnému poznávání a porozumění. Pokud vyšleme Slovanskou epopej do Číny, tak i když se můžeme bavit o lidskoprávních záležitostech, tak si myslím, že epopej dokáže dost dobře prezentovat naši kulturu a náš přístup k lidským právům.
A co amortizace pláten, zvládnou opakované cestování?
Jde o dlouhý spor odborníků a restaurátorů. Dlouholetým kurátorem Slovanské epopeje, který dohlížel na natahování pláten v Japonsku, je Tomáš Bergr. Stejně tak bude dohlížet na jejich srolování a přesun do Prahy. Pokud by plátna cestovaly do Číny, tak by na ně dohlížel i tam. Máme dohodu s ministerstvem kultury, že poté, co se epopej vrátí zpět domů do Prahy, tak se plátna natáhnou a udělá se průzkum, jestli na ně mělo vycestování a vystavení v Japonsku jakýkoliv dopad.
V Japonsku jsem byl a kontroloval, jestli se přeci jen, byť sebemenšího, plátnům nestalo. Na to, že je tempera sto let stará, je úplně fantastická. Slovanská epopej byla od začátku koncipována jako monumentální dílo oslavující slovanské národy. Mucha počítal s tím, že bude cestovat.
Kam Praha epopej po návratu z výstavy a „vyrolování“ epopej uloží? Nezvažoval se dočasný návrat do Moravského Krumlova?
Vrátí se do depozitářů Národní galerie, kde bude vyrolovaná, udělá se průzkum, a buď vycestuje směr Asie a Čínská lidová republika anebo obrazy zůstanou v depozitáři.
Takže o Krumlovu neuvažujete…
Po dobu, kdyby necestovala, a my jsme ještě neměli postavenou novou galerii, tak samozřejmě může být někde zapůjčena. Stejně jako jsme jí zapůjčili do Japonska. Zámek v Moravském Krumlově ale není v dobrém stavu. Byl vydražen městem a měl by projít rozsáhlou rekonstrukcí, ale rekonstrukce není aktuálně hotová. Teoreticky mohou mít stejný problém, jako máme se Šlechtovkou. Pokud mi někdo říká, že čínské nejmodernější galerie nejsou pro umístění Slovanské epopeje vhodné, tak nemůže uvažovat ani o návratu do Krumlova.
Pavilon pro Slovanskou epopej by měl stát na Těšnově, proč zrovna tam, Praha 3 navrhovala třeba vrch Vítkov, místo nabízela i městská část Praha 1…
Od toho je tady Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR). Posuzovali zhruba sedm nebo osm lokalit a Těšnov a lokalita bývalého těšnovského nádraží jim vyšel jako nejvhodnější místo.
Tím se teď bude město definitivně řídit?
V tuto chvíli ano.
Kdy se začne stavět?
Bude se muset udělat urbanistická studie a pak vypsat mezinárodní architektonická soutěž. Výběr místa také zapadá do koncepce humanizace magistrály. Měl by vzniknout takzvaný korálkový systém, v rámci kterého budou kolem magistrály vyrůstat různé kulturně společenské budovy, které ji budou zastiňovat a odhlučňovat. Předpoklad je, že by něco vzniklo například na Štvanici. Je to jeden z urbanistických prvků.
A kdy se tedy na Těšnově začne stavět?
Vyhlášení soutěže by se mohlo uskutečnit do konce letošního roku.
