Rád by odstartoval výstavbu hybridního bydlení, která nabídne jak dostupné byty těm, kteří mají hloub do kapsy, tak i těm, kteří na tržní nájem pohodlně dosáhnou. Jak to bude fungovat, se ukáže na Černém Mostě, kde nechal radní Radek Lacko (ANO) překreslit původní městský projekt. Radní hovoří i o stěhování velínu pražské záchranky na Palmovku nebo dotacích do pražských nemocnic.
Jsme už hodně daleko. Černý Most byl původně koncipovaný postaru na malometrážní byty. Analýza, kterou jsem nechal udělat, ale ukázala, že malometrážních bytů máme převis. Zároveň ale máme značnou poptávku po velkých bytech. Padlo tak rozhodnutí, že projekt na Černém Mostě architekti přepracují. Půjde tam o hybridní bydlení. Horní patra, kde budou velké byty, pronajmeme tržně, pak bude následovat největší segment dostupného bydlení pro preferované profese a část bytů pronajmeme handicapovaným. Tímto způsobem se to budeme snažit dělat všude, kde to půjde.
Jak daleko je magistrát s projektem dostupného bydlení na Černém mostě, kde původně počítal s výstavbou 250 menších bytů, zmiňoval jste, že necháte projekt předělat na větší byty…
Aby pak ale bydlení stále zůstalo dostupné…
Je to o tom, že když někde prostředky investujete, jinde se vám vrátí. Tedy že vedle uspokojování potřeb Pražanů v oblasti dostupného bydlení sleduji i základní ekonomickou vyváženost.
Vrátím se k nájmu v horních patrech, Praha přeci po 15 letech konečně staví dostupné bydlení, tak proč chce byty pronajímat tržně?
Musíme se chovat s péčí řádného hospodáře. V domech bude bydlet mix Pražanů, v žádném případě nebudeme budovat ghetta. Ale naopak, tento projekt potvrdí, že Praha-Černý Most, jak jsem se už dříve vyjádřil, je dobrá adresa.
Tak z hasičů ghetto nevytvoříte…
Víte, ono záleží i na lokalitě - když budujeme bydlení u krásného parku, nebudeme ho nabízet za 60 korun za metr čtvereční, ale třeba za 90 korun nebo i více. Aktuálně se zpracovává mapa tržního nájemného v komparaci s výší nájemného, které uplatňujeme v rámci dostupného bydlení. Analýza by nám měla verifikovat naše interní data o výši nájemného, popřípadě vést k její diverzifikaci dle lokality.
A kdy by se mohlo začít na Černém mostě stavět?
Chtěl bych, abychom do země kopli v roce 2018. Strukturu bytů už máme v zásadě hotovou, projekt představíme v komisi Fondu rozvoje dostupného bydlení a ve výboru pro bydlení a zdravotnictví. Následovat bude schválení v radě a v zastupitelstvu. Celkem by mělo jít o přibližně 182 bytů, v převážné většině půjde o byty 3+kk o velikosti 70 – 80 metrů čtverečních a byty 2+kk o výměře 60 – 65 metrů čtverečních. Klíčové je, že jsme do projektu zapojili i architekty z Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR). Podílejí se na tom lidi, kteří připravují například revitalizaci sídliště Vybíralova. Jediná podmínka je, že nesmí ohrozit stavební povolení.
V předešlých patnácti letech se tady nic nestavělo, Praha se pouze zbavovala bytového fondu prodejem. Přitom se o Praze ví, že se nestaví až tolik bytů, kolik by se stavět mělo. V průměru by mělo v Praze přibýt kolem pět a půl tisíce bytů, aktuálně se staví něco přes čtyři tisíce, přičemž v nedávné historii byl propad ve výstavbě ještě mnohem vyšší. Proto jsem po nástupu do své funkce založil Fond rozvoje dostupného bydlení, v současnosti v něm jsou již tři miliardy korun. Nechal jsem také vysypat všechny šuplíky, kde co máme rozestavěné nebo v přípravě, a zjistil jsem, že minulé reprezentace nechaly všechny stavební povolení pro výstavbu bytů propadnout. Kromě jediného, které jsem zachránil, a to je Černý Most.
Budeme první, kteří po patnácti letech vezmeme lopatu do ruky a postavíme byty, které Praze chybí. Myslím si, že by Praha neměla na bytovou politiku rezignovat. Slíbil jsem, že sice doběhne v minulosti schválená a lidmi očekávaná privatizace, ale dál už se byty prodávat nebudou. I tak hlavnímu městu zůstane jen minimum bytů, tedy sedm tisíc jednotek, což není ani jedno procento bytového fondu. Praha, jak vidno, není žádný „market leader“, ale je v České republice jednoznačně premiantem, co se týká metodiky systému dostupného bydlení. Stejně tak malometrážní byty se nám velmi úspěšně daří pronajímat například seniorům, studentům nebo maminkám samoživitelkám.
Podívejte se na proměnu sídliště Vybíralova, jak ji nakreslili architekti z IPRu:
Sídliště Černý Most bude mít víc parkovacích míst a zahradníka
A přišla řeč na dostupné bydlení, když byl na návštěvě Prahy starosta Vídně Michael Häupl?
Všichni dávají za příklad Vídeň, ale Vídeň je v úplně jiné situaci, má pod sebou 80 procent bytového fondu. Já říkám, podívejte se, jaký mají dluh. Zadluženost má ve výši dvojnásobku ročního rozpočtu. Pro Vídeň znamená dostupné bydlení i to, že dotuje byty i manažerům a bankéřům. Takovou cestou jít nechci. Chci podporovat jednak profese, které Praha potřebuje, jako lékaře, hasiče a učitele či městskou policii, a zároveň nabídnout dostupné bydlení pro občany Prahy, kteří z nějakého důvodu nedosáhnou na tržní nájemné.
Chystáte něco podobného jako projekt Černý Most i jinde v Praze? Hovořil jste o dostupném bydlení v Lysolajích, Horních Počernicích, v Praze 13, Praze 12 či Praze 8 a dalších.
Od městských částí už máme celý zásobník projektů, které budou postupně nabíhat. Finance na ně budeme čerpat z Fondu rozvoje dostupného bydlení. Statut, který schválilo zastupitelstvo, už obsahuje kuchařku pro použití. Všechny městské části jsme oslovili, aby k projektům poslaly i jejich ekonomickou rozvahu, v jaké výši se na nich budou podílet, a zhodnocení udržitelnosti projektu.
O které projekty jde?
Teď víme o sedmi projektech. Je to stále živé, městské části je posílají a my je kompletujeme.
Co modřanský hotel DUM, vaše vize byla předělat vybydlený objekt na sociální bydlení, uspěl jste u magistrátní komise?
Dům má uzavřenou dvacetiletou nájemní smlouvu, nicméně jsme s nájemcem v kontaktu. Městskou část jsme vyzvali, ať se přihlásí do projektů dostupného bydlení.
Ústav pro péči o matku a dítě dostal od magistrátu dotaci přes milion korun, za které nakoupil 27 polohovacích postelí pro oddělení šestinedělí, chystají se podobné dotace i pro další pražské nemocnice?
Ano, v rámci dotačního balíčku počítáme i s dalšími nemocnicemi. V roce 2014, když jsem nastoupil do funkce, bylo absolutní tabu poskytovat nemocnicím finanční prostředky, a to z důvodu, že nejsme zřizovatelé. Z celkového rozpočtu Prahy jdou do oblasti zdravotnictví pouze dvě procenta. Oproti jiným gescím, ať už jde o sport, školství, dopravu, infrastrukturu či kulturu, kde je rozpočet nesrovnatelně, o řády vyšší.
Ve všech pražských nemocnicích se léčí Pražané a vozí je tam Pražská záchranná služba – funguje tu synergie mezi pražskými nemocnicemi zřízenými státem a Prahou. Přijde mi logické v rámci finančních dotací tuto synergii podpořit. V této souvislosti se mi podařilo prosadit v oblasti lůžkové péče a urgentního příjmu zmiňovaný dotační balíček. Pro letošní rok je v něm stejně jako v minulém roce vyčleněno 30 milionů korun. Úspěšně z něj čerpají všechny nemocnice. Pravidelně se navíc scházíme a vyhodnocujeme jejich potřeby. Z padesáti procent hradíme také pohotovostní služby.
Máte nějaký pořadník, aby magistrát rozděloval peníze mezi zdravotnická zařízení „spravedlivě“?
Žádosti vyhodnocuje zdravotnický odbor a konečné slovo vynáší rada a zastupitelstvo. Dříve se finance rozdělovaly formou daru, to je takový nešvar, dar se nedá moc ohlídat. Dotace je oproti tomu účelová, transparentní a zpětně se dá zkontrolovat.
V loňském roce jste absolvoval „tour de pohotovosti“, co jste si z toho vzal a chystáte v letošním roce něco podobného?
Ano, určitě. V rozpočtu máme na pohotovosti zhruba 20 milionů ročně, rozhodl jsem se zmapovat, co potřebují, a začali jsme narážet na téma, které má celostátní přesah, tedy že někteří lékaři nechtějí sloužit. Zamýšleli jsme se nad tím, jak lékařským pohotovostem pomoci. V části provozní dotace jsme se rozhodli navýšit platby o 200 tisíc korun ročně jak pro zubní, dětskou, tak dospělou pohotovost. Ředitelům se tak naskytla další možnost, jak své lékaře k pohotovostním službám lépe motivovat: prostředky z provozní dotace mohou použít k navýšení jejich hodinových sazeb. Dodejme, že například v Německu a Rakousku jsou služby na pohotovosti povinné.
Druhou oblastí jsou investice. V tomto směru letos finančně podpoříme zkvalitnění a modernizaci přístrojového vybavení na pohotovostech tak, aby kvalita péče pro Pražany byla zachována, popřípadě se ještě zlepšila.
A máte už informace, jestli je o služby mezi lékaři větší zájem?
Na to je zatím moc brzy, je to schválené pro letošní rok. Máme ale signály z loňska, že i když by se zájem lékařů o služby nezvýšil, tak se minimálně stabilizuje. Mohla by to být časovaná bomba. Systém pražských pohotovostí je velmi robustní. Praha je vnímaná jako špička a až 30 procent pacientů sem míří ze Středočeského kraje a jejich počet neustále narůstá.
Jak dopadla jednání se Středočeským krajem, že by se na financování podílel?
S paní hejtmankou (Jaroslava Jermanová z ANO, pozn. red.) jsem o tom ještě nemluvil, ale jsem přesvědčený, že není důvod se nedohodnout, protože logika je jasná. To, že je tady hodně Středočechů, je prokazatelné. O finanční participaci na pohotovostech se budeme při jednáních se Středočeským krajem snažit. Máte už konkrétní představu?
Představu nějakou mám, ale říkat ji zatím nebudu. Konkrétní návrhy vzejdou ze vzájemné dohody, jednání teprve proběhnou.
Jakou částku máte vyčleněnou v dotačních titulech pro pražské zdravotnictví?
Dohromady jsme v dotačních titulech do pražského zdravotnictví připraveni poskytnout až 35 milionů korun.
Vedení Prahy se po měsících vyjednávání dohodlo s Nemocnicí Na Bulovce na nové nájemní smlouvě. Nemocnice bude městu platit přes 28 milionů korun, dosud hradila ročně sedm milionů. Město ale původně žádalo nájem 36 milionů korun, to hodně ustoupilo…
Tak je to nějaká 23procentní sleva, ale zohlednili jsme skutečnost, že prokazatelně do našeho majetku investovali v průběhu času 150 milionů korun. Myslím si, že zvýšit nájem nemocnici o 400 procent je velká porce…
Přečtěte si o dohodě mezi Prahou a nemocnicí Bulovka:
Dlouhá vyjednávání skončila. Praha a Bulovka se shodly na nájmu 28 milionů
Vnímáte to tedy jako kompromis…
Myslím, že je to fifty fifty. Vyjednávání vůbec nebyla jednoduchá a byly momenty, kdy už jsme si říkali, že jdeme k soudu. S ředitelkou nemocnice Andreou Vrbovskou jsme, když už bylo nejhůř, pojali jednání jako summit a vždy to někam posunuli. Součástí smlouvy je, že budeme každých pět let dělat aktualizaci ocenění. Prvních pět let bereme jako náběh na standardní rytmus. My se zase chystáme například dobudovat nový pavilon chirurgie.
Vrátí se Praha k plánu, že by došlo k převodu nemocnice ze státu na Prahu, popřípadě, že by Praha, protože je vlastníkem tří čtvrtin areálu, převzala nemocnici pod svou správu?
V tomhle volebním období jsem si stanovil, že nastavím férové vztahy. Teď už můžu říct, že se Praha chová s péčí řádného hospodáře, což dříve nebylo. Bulovka platila sedm milionů ročně za více než miliardový majetek. V dalším volebním období se může popřípadě přemýšlet o tom, jestli chce nemocnici stát, nebo Praha.
Nechci to ale vztahovat jen k Bulovce, obecně moje ambice je, aby Praha hrála větší roli v utváření zdravotnického systému a v tomto směru se emancipovala. Dal jsem si takové heslo, že bych rád z Popelky udělal princeznu. Praha je sice spoluzodpovědná za zdraví svých obyvatel, ale v rámci zdravotnictví má k tomu velmi omezené nástroje, a to i přesto, že na jejím území je řada nemocnic.
Jaký by byl rozdíl mezi tím Praha vlastní nemocnici a Praha nevlastní nemocnici…
Ve chvíli, kdy chcete něco řídit a ovlivňovat, musíte mít aktivum, to je klasická ekonomická poučka.
A jak by to poznali přímo Pražané?
Uměli bychom asi nabídnout lepší služby. O to se ale snažíme i teď přes dotace. Praha je jediný region, který nemá regionální nemocnici.
Aby to pak nebyla černá díra na peníze…
Tak i teď už jsou nemocnice, které hospodaří v černých číslech. V podstatě je to i Bulovka, která má ale samozřejmě nějaký vnitřní dluh na budovách. To samé Thomayerova nemocnice. Dává to smysl. Můj cíl také je, aby měla Praha do budoucna správní křeslo ve správní radě VZP.
Proč?
Praha má za úkol se starat o zdraví Pražanů, ale nemá na to dostatečné nástroje. Přijde mi to jako logický symbol.
V jaké fázi jsou jednání s Prahou 8 ohledně vykoupení rozestavěného sídla radnice, kde by město rádo vidělo zázemí pro záchrannou službu.
S panem starostou jsme si ujasnili, že to podporujeme a čím rychleji, tím lépe. Teď probíhají jednání mezi hlavním městem a Prahou 8 na úrovni majetkových odborů a jsem účastníkem pracovních skupin jako pozorovatel. Nechal jsem také zadat ověřovací studii na to, kde by ještě popřípadě budova záchranné služby mohla stát. Palmovka je ale naprostá priorita. Teď je to o právničině.
Víte už, kolik Praha 8 za budovu požaduje?
V současné době probíhá smírčí řízení v rámci majetkoprávního vypořádání mezi HMP a městskou částí. Z toho vyplynou i požadavky na finanční vyrovnání. Byl bych ale špatný manažer, kdybych neměl v rozpočtu alokovány prostředky v dostatečné výši.
A co komerční prostory, které jsou součástí objektu, už vám nevadí?
Našli jsme řešení, jak je oddělit. Komerční prostory by mohly Praze vydělávat. Trvám však na tom, aby ZZS tvořila v tomto komplexu dominantu.
Pokud budou jednání úspěšná, mohla by se pražská záchranná služba do budovy nastěhovat v roce 2018, je to reálné?
Stoprocentně. Navíc by vybudování administrativně-technické budovy ve variantě Palmovka bylo výhodnější, než když by Praha kupovala pozemek, řešila povolení a stavěla barák. Máme samozřejmě záložní varianty, jako je třeba Bulovka, kde by se dalo obnovit územní rozhodnutí, kdyby se jevilo, že se jednání ohledně Palmovky protahují nebo tam je nějaká komplikace, která by to posouvala za únosný časový horizont.
Radnice Prahy 8 musí prostřednictvím své firmy Centrum Palmovka (CP) zaplatit firmě Metrostav zhruba 19 milionů korun v souvislosti s výstavbou nové radnice, započítává je do ceny?
S ohledem na stále probíhající jednání jistě chápete, že do návrhu konečné dohody tuto věc nemohu komentovat.
