Dlouho se chtěla Praha 9 připojit k zónám placeného stání, teď váhá, systém připadá starostovi městské části Janu Jarolímovi (ODS) předimenzovaný a ceny v něm vydřidušské. Vlastní systém fialových zón musela dát radnice „k ledu“, říká starosta Prahy 9 v rozhovoru pro Euro.cz.
Ano, plánovali jsme a dlouhou dobu marně požadovali připojení k celopražskému systému zón parkovacího stání. Avšak po připojení městských částí Praha 5 a 6 jsme na vahách. Takto pojatý systém se nám nelíbí, pokládáme ho za „předimenzovaný“. Proto se vlně kritiky nelze příliš divit.
Městská část Praha 9 se chtěla připojit k systému pražských parkovacích zón, jak jste s projektem daleko, kdy začnete malovat modré pruhy?
Je zavedení zón v Praze 9 nutné? Přeci jen se na ně snesla poměrně velká dávka kritiky.
Nejde zcela jen o to, zda jsou zóny placeného stání v Praze 9 nutností, jde o to, že naši obyvatelé po zavedení zón volají v naději, že jim ulehčí život a usnadní parkování v blízkosti bydliště. To však ani při nasazených, já tomu říkám „vydřidušských“ cenách, není stoprocentně zaručeno. Zapomíná se na to, že lidé také chtějí občas jet na návštěvu na jiné, i nepříliš vzdálené místo, a už na ně systém dolehne plnou vahou jako na „cizí“.
Praha 9 zvažovala i zavedení svého vlastního projektu fialových zón. V čem spočíval?
Jde o snahu nalézt v novém systému zón placeného stání určitou spravedlnost nejen pro rezidenty, ale i návštěvníky naší městské části a nelimitovat naše drobné podnikatele a živnostníky. Jednotný systém zón v podobě fialových, tedy smíšených zón s hodinovou sazbou 10 korun za hodinu představuje možnost bez problému zaparkovat například pro klienta zdravotnického zařízení, drobného živnostníka nebo člena rodiny, který bydlí v jiné městské části či mimo Prahu. Náš návrh na druhou stranu dokáže eliminovat zásadní problém parkování, a to negativní jev, že především mimopražští návštěvníci celý den blokují ulice v blízkosti stanic metra. Pokud by zde chtěli parkovat, tak 10 korun za hodinu by pro ně představovalo přibližně 1800 korun měsíčně, což by drtivá většina z nich rozhodně neakceptovala.
Proč ho nerealizujete?
Magistrát hlavního města Prahy nám sdělil, že náš návrh by představoval finanční ztrátu zhruba 10 milionů korun ročně. S tím rozhodně nesouhlasíme. Nicméně zřizovatelem je hlavní město, a má tak rozhodující pravomoc, zda bude Praha 9 připojena k zónám placeného stání, či nikoli.
Řada řidičů, kteří nezaparkují v okolních městských částech, se sune k vám, jak se městská část se situací vypořádala?
Zatím dopady našeho „nepřipojení“ nejsou až tak markantní, jak jsme se obávali, ale je ještě krátká doba na erudované vyhodnocení.
Městská část dostala od vlastníka sousedního pozemku souhlas se stavbou parkovacího domu na Proseku, kdy začnete stavět a kdy by mohlo být hotovo?
Souhlas se stavbou parkovacího domu se podařilo od majitele sousedního objektu obchodního domu Billa získat po mnohých jednáních téměř po dvou letech. Samotná cena stavby se podle projektové dokumentace pohybuje okolo 75 milionů korun, ale rozhodně předpokládáme, že ve výběrovém řízení bude cena nižší.
Jak dopravu v Praze 9 ovlivnilo otevření tunelového komplexu Blanka?
Pokud jde o vliv otevření tunelového komplexu, v posledních týdnech jsou dopady otevření Blanky bohužel dost negativní, jelikož dochází k častému uzavírání vjezdu v Troji z důvodů hromadění dopravy při výjezdu na Prahu 5, a tím se kompletně ucpávají nejen komunikace v přímé návaznosti, ale i ostatní. Přesto však otevření Blanky pokládám za velké pozitivum v celopražském významu a ukazuje se, že urychlené pokračování ve výstavbě vnitřního okruhu je opodstatněné a velmi žádoucí. A samozřejmě i realizace dalších návazných opatření.
Spolupodílí se městská část na tvorbě podoby zástavby brownfieldů okolo Kolbenovy ulice?
Praha 9 se na výstavbě v lokalitě Kolbenova velmi aktivně podílí. Dnes je území po bývalých továrních závodech jednou z intenzivně se rozvíjejících lokalit městské části, stagnace v době ekonomické krize je patrně, doufejme, za námi. Je zde několik projektů v různých fázích rozpracovanosti od územní studie až po platné územní rozhodnutí respektive stavební povolení. Jde o AFI Europe, YIT, Vivus Kolbenova nebo Pragu.
Připravuje Praha 9 nějaké rozvojové projekty?
Městská část připravuje projekty hlavně v oblastech školství, tedy dostavba základních škol a výstavba nové Základní a mateřské školy U Elektry, dále pak projekty revitalizace a rozvoje parků a oddychových lokalit pro občany, například parky podél říčky Rokytky či prodloužení Parku Přátelství.
Funguje v městské části součinnost s obyvateli, zajímají se lidé o rozvoj svého okolí?
Součinnost či spolupráce s občany funguje, dle mého soudu, docela dobře. Důležité je, že komise rady městské části, tedy komise rozvoje území, je při důležitých projednáváních otevřená veřejnosti. Pokud jde o zájem „lidí o své okolí“, je to veličina proměnlivá, ale rozhodně si nemůžeme stěžovat. Přínos našich spoluobčanů k našemu rozhodování osobně hodnotím opravdu vysoko, kupříkladu zrovna myšlenka stavby parkovacího domu u obchodního domu Billa vzešla z diskuse se spoluobčany žijícími v té lokalitě. Samozřejmě definitivní soud vyneseme, až bude dům stát, ale to nejtěžší je myslím za námi.
