Čínský disident, básník a nositel Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po zemřel na selhání organismu. Oznámily to čínské úřady. Nejznámějšímu čínskému politickému vězni, který trpěl rakovinou jater, bylo 61 let.
Liou byl koncem června podmínečně propuštěn z vězení. Čínské úřady ale navzdory jeho kritickému zdravotnímu stavu neumožnily jeho převoz k léčbě do zahraničí. Dva západní lékaři přitom o víkendu uvedli, že Liou do ciziny transportován být může.
Disidentův zdravotní stav se v posledních dnech rychle zhoršoval, Liou trpěl i onemocněním ledvin, nízkým krevním tlakem a částečnou neprůchodností střev.
Prohlášení o úmrtí vydala radnice ve městě Šen-jang na severovýchodě Číny, kde byl Liou hospitalizován. Uvádí se v něm, že pacient zemřel na mnohočetné selhání orgánů a pokusy o jeho záchranu byly marné.
Liou si od roku 2009 odpykával jedenáctiletý trest vězení za podvracení státní moci: v Chartě 08, kterou podepsalo přes 350 čínských intelektuálů a která se inspirovala československou Chartou 77, volal po respektování lidských práv a zavedení voleb.
Čínské úřady přísně kontrolovaly veškeré informace o případu známého disidenta a nemocnice, kde se pacient léčil, hlídaly bezpečnostní složky. Lioua směli navštěvovat příbuzní, novináři ale byli z nemocnice vykazováni.
Kritika ze zahraničí
Věznění čínského disidenta vyvolalo v zahraničí silnou kritiku. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert ve středu prohlásil, že Německo je silně znepokojeno zhoršujícím se stavem Lioua. „Vyzýváme čínské úřady, aby kladly na první místo humanitární aspekty tohoto případu a umožnily (Liouvi)… rychle odjet ze země,“ řekl Siebert. Německá kancléřka Angela Merkelová označila Lioua za statečného bojovníka za občanská práva a za svobodu projevu.
Osobnost zesnulého čínského disidenta ocenil i český ministr kultury Daniel Herman. „Odchází v něm osobnost velké mravní čistoty. Ve svém boji za život ve svobodě se nenechal zlomit ani brutalitou totalitní moci, ani vážnými zdravotními problémy. Uchovám si jej v paměti mezi těmi, jejichž život svědčí o smyslu zápasu o dobro; byť by se tento zápas zdál marný a předem prohraný,“ uvádí se v Hermanově vyjádření.
Předsedkyně norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová tvrdí, že za smrt Lioua je spoluzodpovědná i vláda v Pekingu. „Považujeme za hluboce znepokojující, že Liou Siao-po nebyl přemístěn do zařízení, kde by mohl dostat odpovídající lékařskou péči dříve, než se stal nevyléčitelně nemocným,“ uvedla.
„Zprávy o vážném stavu Lioua Siao-poa se setkaly částečně s mlčením a s opožděnými váhavými reakcemi po celém světě… Je smutnou a znepokojivou skutečností, že zástupci svobodného světa, kteří si sami cení demokracie a lidských práv, jsou méně ochotni postavit se za tato práva ve prospěch jiných,“ stojí také v prohlášení Reissové-Andersenové.
V Číně se o Liouvi nepsalo
V čínsky psaných médiích a na sociálních sítích nebyly o případu Lioua téměř žádné zprávy. Úřady nicméně nedávno umožnily zveřejnění videozáznamu z nemocnice, který zachycoval dva zahraniční lékaře nad disidentovým lůžkem, jak ujišťují Liouovu manželku, že lékařský tým sestavený čínskou vládou dělá v péči o jejího muže „maximum“.
Video mělo podle všeho ukázat, že Peking se snaží poskytnout pacientovi co nejlepší péči. Německá ambasáda ale tento krok kritizovala s tím, že videonahrávka porušuje lékařské tajemství a že péči o Liou Siao-poa ve skutečnosti řídí čínská bezpečnostní služba.
Liou by poprvé uvězněn po prodemokratickém protestu na ústředním pekingském náměstí v roce 1989. Nobelovu cenu za mír dostal v roce 2010, kdy si už ve vězení odpykával svůj čtvrtý a poslední trest.
| Liou Siao-po se inspiroval Chartou 77 |
|---|
| Nejvýznamnějším Liouovým počinem je sepsání Charty 08, v němž několik set čínských osobností navrhlo 19 opatření ke zlepšení lidských práv v Číně. Krátce před zveřejněním tohoto, na čínské poměry velmi odvážného dokumentu, který byl inspirován československou Chartou 77, byl Liou v prosinci 2008 ve svém bytě zatčen a 25. prosince 2009 odsouzen k 11 letům vězení. Liou byl podmínečně propuštěn z vězení letos na konci června po diagnóze konečného stadia rakoviny jater. |
| Za svou nebojácnost a nastolování palčivých témat obdržel Liou v roce 2010 Nobelovu cenu za mír, kterou si ale nemohl v Oslu osobně převzít. Čína udělení ceny Liouovi několikrát kritizovala, označila to za politickou frašku, jež nevyjadřuje názor většiny světa. Čínská média také obvinila Západ, že oceněním aktivisty vnucuje Číně své hodnoty. Liou obdržel také několik dalších cen, včetně české ceny Homo Homini (2009), udělované nadací Člověk v tísni. |
| Liou Siao-po se narodil 28. prosince 1955 ve městě Čchang-čchun na severozápadě Číny. V roce 1984 absolvoval magisterské studium literatury na univerzitě v Pekingu, na téže škole získal o čtyři roky později doktorát. Během studia pobýval na univerzitách v USA a Norsku. |
Dále čtěte:
