Evropská komise obvinila americký konglomerát General Electric (GE), německou farmaceutickou společnost Merck a japonského výrobce fotoaparátů Canon z pochybení při poskytování informací ohledně dohod o akvizicích. Podnikům nyní hrozí vysoké pokuty. Obvinění nicméně nebudou mít vliv na dřívější schválení těchto dohod Evropskou komisí, informovala agentura Reuters.
Společnost GE čelí obvinění, že poskytla zavádějící informace ohledně převzetí dánské společnosti LM Wind, které Evropská komise schválila letos v březnu. GE tak hrozí pokuta ve výši až jednoho procenta jejích ročních tržeb. Ty loni dosáhly 123 miliard dolarů, takže postih by mohl činit až 1,23 miliardy dolarů (zhruba 28 miliard korun), upozorňuje agentura AP.
Firmu Merck komise viní z poskytnutí nesprávných či zavádějících informací v souvislosti s převzetím americké společnosti Sigma-Aldrich. Canon čelí obvinění, že začal realizovat převzetí firmy Toshiba Medical Systems Corporation dříve, než o něm informoval Evropskou komisi. Merck může dostat pokutu ve výši až jednoho procenta ročních tržeb a Canon ve výši až deseti procent ročních tržeb.
„Firmy nám musejí poskytovat úplné a přesné informace, abychom mohli dělat správná rozhodnutí,“ uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. V květnu Evropská komise vyměřila pokutu 110 milionů eur (zhruba tři miliardy korun) americké internetové společnosti Facebook, která podle ní poskytla zavádějící informace ohledně převzetí aplikace pro bezplatné zasílání zpráv přes chytré telefony WhatsApp.
Deset nejvyšších pokut, jaké kdy udělila Evropská komise
2,93 miliardy eur - červenec 2016 - společnosti MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF za kartelovou dohodu velkých výrobců nákladních automobilů. Pokuta se netýkala MAN, který věc oznámil.
2,42 miliardy eur - červen 2017 - americký internetový gigant Google za zneužití dominantního postavení na trhu. Ve svém vyhledávači podle komise zvýhodňoval jiný vlastní produkt, a to službu pro porovnávání obchodních nabídek.
1,41 miliardy eur - prosinec 2012 - sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006.
1,31 miliardy eur - prosinec 2013 (původně 1,71 miliardy eur) - britské Royal Bank of Scotland (RBS), americkým Citigroup a JPMorgan, německé Deutsche Bank, francouzské Société Générale a makléřské firmě RP Martin za manipulace s londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR.
1,18 miliardy eur - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint-Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, kdy se mimo jiné domlouvaly na cenách.
1,06 miliardy eur - květen 2009 - americkému výrobci počítačových čipů Intel za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices; pokuta potvrzena v roce 2014.
953,3 milionu eur - březen 2014 - pěti společnostem z EU a Japonska za účast na kartelu na trhu s automobilovými ložisky v letech 2004 až 2011.
860 milionů eur - únor 2008 (původně 899 milionů eur) - americká softwarová společnost Microsoft za zneužívání dominantního postavení na trhu (firma podle EK dostatečně nezpřístupnila informace o svých produktech rivalům, respektive jim za přístup k těmto technickým informacím účtovala neodůvodněně vysoké licenční poplatky.
832,4 milionu eur (původně 992 milionů) - únor 2007 - pěti firmám (ThyssenKrupp, Otis, Kone, Schindler a Mitsubishi Electric) za kartel při výrobě výtahů v letech 1995 až 2004.
790,5 milionu eur - listopad 2001 - osmi evropským a japonským výrobcům vitamínů za kartelové dohody v období září 1989 až únor 1999.
Přečtěte si také:
