Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Švýcar Jacques Dubochet, Američan narozený v Německu Joachim Frank a Brit Richard Henderson za vývoj kryoelektronové mikroskopie. Jedná se o moderní zobrazovací metodu, která zjednodušuje a zlepšuje viditelnost biomolekul. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd, podle níž může nová metoda přispět například k vývoji nových léků.
Kryoelektronová mikroskopie umožňuje studium buněčné architektury, virů a proteinových komplexů téměř v atomovém rozlišení. „Vědci mohou nyní zmrazit biomolekuly uprostřed pohybu a zobrazit procesy, které dosud neviděli,“ uvedla Královská švédská akademie věd. „Tato metoda uvedla biochemii do nové éry,“ dodala akademie.
Elektronové mikroskopy byly dlouho považovány za přístroje vhodné pouze ke zkoumání neživé hmoty, protože silný elektronový paprsek biologický materiál ničí. Elektronové mikroskopy navíc musejí pracovat ve vakuu, v němž se biomolekuly hroutí. Jsou totiž z velké části tvořeny vodou, jež se ve vakuu vypaří.
Ovšem kryotechnolgie - tedy zmrazení materiálu při extrémně nízkých teplotách - zkoumaný materiál před poškozením chrání. Byl to právě Jacques Dubochet, kdo počátkem 80. let využil rychle zmrazenou vodu k uchování přirozeného tvaru biomolekul i ve vakuu.
BREAKING NEWS The 2017 #NobelPrize in Chemistry is awarded to Jacques Dubochet, Joachim Frank & Richard Henderson. pic.twitter.com/RUZSnArJHO
— The Nobel Prize (@NobelPrize) 4. října 2017
Joachim Frank zjednodušil využití mikroskopické technologie, když nezřetelné dvojrozměrné obrazy dokázal analyzovat a sloučit tak, že výsledkem byly ostré trojrozměrné struktury.
Richard Henderson v 90. letech využil elektronový mikroskop k vygenerování trojrozměrného obrazu bílkoviny v atomovém rozlišení, čímž ukázal potenciál zmíněné technologie.
Díky kryoelektronové mikroskopii tak mohou vědci vyplnit dříve prázdná místa ve výzkumu a zobrazit vše od bílkovin způsobujících odolnost vůči antibiotikům po povrchovou strukturu viru zika, napsala švédská akademie.
Letos už byly ohlášeny dvě Nobelovy ceny. V pondělí se těšili z pocty za lékařství tři Američané - Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young - za výzkum v oblasti chronobiologie. V úterý byla vyznamenána za fyziku další trojice Američanů Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru. Ve čtvrtek bude znám nositel Nobelovy ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii.
Vedle medaile a diplomu na oceněné čeká i finanční prémie, která je letos větší než obvykle: ještě loni byla každá kategorie dotována částkou osmi milionů švédských korun (21,6 milionu korun), letos to je o milion švédských korun více. Ceny budou jako každý rok předány v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince - cena za mír v Oslu a zbývajících pět ve Stockholmu.
O dalších držitelích Nobelovy ceny čtěte více:
