Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala trojice Američanů Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Barish označil zisk Nobelovy ceny za "vítězství pro Einsteina".
Objev podle expertů otevírá nové možnosti výzkumu kosmu, zejména při studiu černých děr a neutronových hvězd. Může rovněž přinést více informací o vzniku vesmíru.
„Je to něco zcela nového a odlišného, co nám otevírá dosud nespatřené světy… Na ty, kterým se podaří zachytit (gravitační) vlny a interpretovat jejich poselství, čekají bohaté objevy,“ uvedla akademie v prohlášení.
Takzvané gravitační vlny předpověděl v rámci všeobecné teorie relativity již před sto lety Albert Einstein, vědcům se je ale podařilo zachytit teprve nedávno. Využili k tomu obří laserové detektory označované zkratkou LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory), které dokázaly zaznamenat mimořádně slabé vibrace vycházející z gravitačních vln. Po jejich zachycení vědci převedli signál gravitační vlny do zvukové podoby a mohli slyšet, jak se dvě černé díry spojují.
Možná to bouchne. Historie Projektu Manhattan, největšího vědeckého podniku všech dob
Gravitační chvění, které dnes ocenění vědci zachytili v září 2015, pocházelo z kosmické srážky dvou černých děr, tedy objektů s mimořádně velkou hustotou, jež se odehrála ve vzdálenosti zhruba 1,3 miliardy světelných let od Země.
Veškeré vědecké informace o vesmíru pramenily dosud z elektromagnetického vlnění, jakým jsou rádiové vlny, viditelné světlo nebo záření gama. Protože ale toto vlnění je při cestě vesmírem vystaveno rušení, informace z něj získané jsou jen omezené. Gravitační vlny žádnému rušení nepodléhají a mohou přinést o okolním kosmu spoustu nových poznatků.
Vítězství pro Einsteina
Jeden z laureátů Barry Barish uvedl, že on a jeho kolegové věděli, že mají velkou šanci za svůj přelomový objev letošní Nobelovu cenu získat. Barish si prý dokonce nařídil budík v očekávání telefonátu ze Švédska, ten ho ale nakonec stejně zaskočil. Nobelovu cenu označil za „vítězství pro Einsteina“.
Další z vyznamenaných Weiss řekl, že ocenění „vnímá jako uznání práce tisíců lidí“. Detektor LIGO je projekt, na němž se podílí více než tisícovka vědců z více než 20 zemí světa.
Rainer Weiss (vlevo) a Kip Thorne
Nobelova cena je letos v jednotlivých kategoriích dotována devíti miliony švédských korun (24,4 milionu korun) - v případě fyziky polovina této částky připadne německému rodákovi s americkým občanstvím Weissovi, druhou polovinu si rozdělí Barish a Thorne.
Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostala trojice Američanů Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young za výzkum v oblasti chronobiologie.
Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii. Ceny budou jako každý rok předány v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince - cena za mír v Oslu a zbývajících pět ve Stockholmu.
| Rainer Weiss (85) |
|---|
| Americký fyzik německého původu, narodil se 29. září 1932 v Berlíně. Jeho rodina se na útěku před nacisty odstěhovala koncem roku 1932 do Prahy, v roce 1938 emigrovala do USA. |
| Stál u zrodu dvou fyzikálních oborů; pozorování vlastností reliktního záření a interferometrické pozorování gravitačních vln. |
| V roce 2007 obdržel Einsteinovu cenu, dále je držitelem Gruberovy ceny za kosmologii a Kavliho ceny za astrofyziku. |
| Kip Thorne (77) |
|---|
| Patří k žákům amerického teoretického fyzika Johna Wheelera. Je předním odborníkem v oblasti černých děr, gravitační radiace, relativity i cestování časem. Vystupoval i v televizních show v USA a Velké Británii. |
| Je členem Americké akademie umění a věd, Ruské akademie věd nebo Americké filozofické společnosti. V roce 2009 obdržel Einsteinovu cenu. |
| Podílel se na vzniku sci-fi snímku Interstellar (2014), jehož součástí je i cestování vesmírným časem přes červí díru. Přesto si nemyslí, že by potvrzení gravitační vln otevřelo možnosti cestování napříč epochami dějin. |
| Barry Barish (81) |
|---|
| V roce 1994 se stal hlavním výzkumným pracovníkem observatoře LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory), kterou založili Kip Thorne, Ronald Drever a Rainer Weiss. Jedná se o obří laserové detektory umístěné v amerických státech Louisiana a Washington. V letech 1997 až 2005 byl ředitelem projektu LIGO a podařilo se mu získat finanční podporu ve výši téměř 400 milionů dolarů na vývoj detektorů v několika fázích. |
| Detektory dokázaly před nedávnem zaznamenat mimořádně slabé vibrace vycházející z gravitačních vln, které předpověděl v rámci všeobecné teorie relativity již před téměř sto lety slavný fyzik Albert Einstein. Američtí vědci poprvé zachytili gravitační vlny v září 2015, které pocházely z kosmické srážky dvou černých děr, tedy objektů s mimořádně velkou hustotou, jež se odehrála ve vzdálenosti zhruba 1,3 miliardy světelných let od Země. Znovu se je podařilo zachytit v červnu 2016. Projekt má v současnosti celosvětově přes 1000 spolupracovníků. |
| Je členem Amerického sdružení pro rozvoj vědy (AAAS), Národní akademie věd USA nebo Národní vědecké rady USA. Je držitelem čestných doktorátů na univerzitách v Bologni a Glasgowě. V roce 2016 obdržel cenu Enrica Fermiho. |
Dále čtěte:
