Investiční aktivita na tru s komerčními nemovitostmi dosáhla v rámci regionu střední a východní Evropy (CEE) během prvních tří letošních kvartálů objemu 3,2 miliardy eur (zhruba 78,5 miliardy korun). To, jak vyplývá z analýzy mezinárodní společnosti pro správu investic Colliers, značí meziroční pokles o 59 procent.
Jednou z hlavních příčin této skutečnosti podle analytiků dotčené firmy je, že zde navzdory jinak poměrně silným základním ukazatelům nemovitostního trhu panuje „rozdíl v cenách mezi očekáváním kupujících a prodávajících“. Ten je natolik zásadní, že způsobil propad investiční aktivity na její více než desetileté minimum.
„V zemích regionu CEE-6 (tvořeném Českem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Bulharskem a Rumunskem – pozn. red.) se ve třetím kvartálu zatím podařilo zvýšit ukazatele ekonomického sentimentu ve srovnání s druhým čtvrtletím letošního roku – s výjimkou Rumunska a Maďarska, které zaznamenaly zanedbatelný pokles. Vnější situace však zůstává poměrně nepříznivá,“ říká Silviu Pop, ředitel výzkumu pro střední a východní Evropu a Rumunsko ve společnosti Colliers.
„I bez ohledu na ne zrovna ideální stav globální ekonomiky jsou zprávy z evropského sousedství znepokojivé, neboť index PMI Markit dosáhl v eurozóně během října 2023 svého tříletého minima. To je významná, a přitom velmi negativní zpráva, protože eurozóna je hlavním cílem exportu pro vyrobené zboží a služby z regionu CEE-6,“ dodává.
Podle Colliers došlo ve sledovaném období ke snížení objemu investic do kancelářských prostor, a to jak globálně, tak právě i v regionu střední a východní Evropy. „V průběhu prvního až třetího letošního čtvrtletí představovaly kancelářské prostory v regionu CEE pouze 29,9 procenta objemů transakcí s komerčními nemovitostmi. Na první místo se znovu dostal sektor I&L (průmysl a logistika) s podílem 31,4 procenta, následovaný maloobchodem s 30,6 procenta,“ uvádí dále zpráva.
Co se původů jednotlivých finančních toků týče, za největším, konkrétně 56procentním, podílem na všech transakcích stojí domácí investoři. Třetina uskutečněných transakcí připadá na český kapitál, dalších 23 procenta pak na kapitál pocházející z ostatních zemí CEE. Dvaadvaceti procenty se podíleli investoři ze zbylých evropských států, sedmi Američané a pěti procenty subjekty z oblasti Blízkého východu.
