Český statistický úřad zveřejnil v pondělí nová data týkající důvěry v tuzemskou ekonomiku. Ta přitom v průběhu listopadu vzrostla, a to jak ze strany zdejších spotřebitelů, tak i z hlediska podnikatelů. V prvním případě se meziměsíčně navýšila o 0,9 bodu na současných 101,6 bodu, v tom druhém pak z říjnových 96 bodů na nynějších 97,3 bodu. Takzvaný souhrnný indikátor důvěry meziměsíčně narostl o 1,2 bodu na rovných 98 bodů.
„Důvěra spotřebitelů rostla již třetí měsíc v řadě,“ podotýká Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic. „Pozitivní také je, že se nezměnil počet spotřebitelů, kteří očekávají pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Současně se nezměnil ani počet spotřebitelů, kteří očekávají zhoršení své finanční situace, a nezměnil se ani počet domácností, které hodnotí svoji současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících. Celkově lze tedy říci, že mezi spotřebiteli panuje relativně dobrá nálada a mírný optimismus do budoucna, což je důležité i s ohledem na očekávaný vývoj spotřebitelské poptávky jako jednoho z klíčových faktorů růstu tuzemské ekonomiky,“ dodává.
Analytik ČSOB Dominik Rusenko na druhou stranu dodává, že ač v posledních měsících došlo k viditelnému zlepšení sentimentu i mezi podnikateli ve službách či ve stavebnictví, v případě průmyslu je tomu naopak: „Problémem číslo jedna zůstává slabá zahraniční poptávka, jež je ve vleku malátného výkonu německé ekonomiky. Vážným rizikem jsou ale i zamýšlené kroky Donalda Trumpa. Jde zejména o vyšší celní tarify, které by byly – vzhledem k vysoké závislosti české ekonomiky na zahraničním obchodě – dodatečným negativním impulsem.“
Před nevyzpytatelným Trumpem varuje ve svém komentáři i Jana Steckerová z oddělení Ekonomického a strategický výzkum Komerční banky. Jeho nástup do funkce je dle ní spojený se „zintenzivněním diskuzí o zavádění cel a geopolitických změnách. Nepříznivý vliv může mít i vývoj v zahraniční, když z Německa i eurozóny přicházejí spíše slabá data“, připomíná.
To, že se hospodářství našich západních sousedů rozhodně nenachází v dobré kondici, dokládá mimo jiné páteční „studená sprcha“ v podobě takzvaného indexu nákupních manažerů (PMI), který se během listopadu propadl na úroveň na 47,3 bodu. Ta značí jeho devítiměsíční minimum.
„Průmyslová odvětví jsou již několik měsíců v setrvalém útlumu, novinkou je však výrazné zhoršení nálady v sektoru služeb. Z předběžných komentářů doprovázejících PMI vyplývá, že sektor služeb nemá ani tak potíže se slabou spotřebitelskou poptávkou jako spíše se slábnoucí poptávkou průmyslových odvětví – bude se tak pravděpodobně vedle podnikových služeb (marketing, konzultační služby) jednat o logistiku. V průmyslu se navíc setrvalý útlum začíná projevovat i na trhu práce, kde došlo podle průzkumu k nejvýraznější redukci zaměstnanců od srpna 2020,“ konstatuje hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.
