Český statistický úřad v pondělí zveřejnil nové údaje týkající se důvěry spotřebitelů a investorů v tuzemskou ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry, respektive takzvaný indikátor ekonomického sentimentu vyjádřený bazickým indexem klesl během září meziměsíčně o 4,2 bodu na úroveň 89, 2 bodu. Takto neslavně na tom zdejší ekonomika byla naposledy v době vrcholící koronavirové pandemie.
Pondělní statistická data ukazují, že klesly obě složky, z nichž se zmíněný indikátor skládá. V případě důvěry spotřebitelů se jedná o propad o 2,7 bodu na hodnotu 88,3 bodu, zatímco podnikatelská důvěra poklesla o 4,5 bodu na hladinu 89,4 bodu.
„Pokles průmyslové výroby, zpomalování tempa poklesu inflace, nulové vyhlídky na pokles úrokových sazeb – to vše se promítlo do zářijového poklesu indexu důvěry v českou ekonomiku,“ nechal se slyšet partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička. Dle jeho názoru se o žádné překvapení nejedná, a to zejména kvůli špatné kondici zdejšího průmyslu.
„Propad hlásí většina odvětví; v červenci se česká průmyslová výroba snížila nejvíce od loňského dubna, když meziročně klesla o 2,8 procenta,“ přiblížil Kymlička s tím, že ani vyhlídky nejsou nijak růžové, neboť klesá „i hodnota nových zakázek, která je pro situaci českého průmyslu v nejbližších měsících klíčová“.
Podle Petra Smutného, partnera PwC Česká republika a experta na restrukturalizace, se české firmy potýkají s dlouhodobou ztrátou své konkurenceschopnosti oproti zahraničním podnikům, kterou navíc ještě akceleruje právě přetrvávající inflace a vysoké úrokové sazby. „Některé velké průmyslové podniky snižují objem výroby i o desítky procent, hodně se to týká stavebnictví a oborů na něj navázaných. O přibližně deset procent nižší tržby očekávají i obchodníci zaměření na spotřebitele, například dodavatelé elektroniky,“ uvedl.
