Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson. To jsou jména nových laureátů Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2024. Švédská královská akademie věd se jim prestižní ocenění rozhodla udělit za jejich studii, která popisuje, jak se utvářejí instituce (pod slovem instituce si lze v ekonomickém žargonu představit politické a ekonomické systémy pravidel – pozn. red.), jakou důležitost ve společnosti mají a jakým způsobem se podílejí na prosperitě dané země.
„Společnosti se špatným právním systémem a institucemi, které vykořisťují populaci, nevytvářejí růst ani změnu k lepšímu. Výzkum laureátů nám pomáhá pochopit, proč tomu tak je,“ uvedla podle ČTK akademie.
„Acemoglu, Johnson a Robinson – skvělá volba!“ kvitoval na síti X ohlášení nových držitelů Nobelovy ceny Marek Hudík z Katedry manažerské ekonomie Fakulty podnikohospodářské VŠE. Ten připomněl, že sedmapadesátiletý Acemoglu je spolu s o sedm let starším Robinsonem je spoluautorem bestselleru Proč národy selhávají: Původ moci, prosperity a chudoby, která se zabývá tím, jak instituce a politická moc formují osudy národů.
„Druhou důležitou oblastí výzkumu Darona Acemoglu je vliv technologie na společenský blahobyt. Zkoumá otázku, jak přetavit technologický pokrok ve sdílenou prosperitu. Ve své nejnovější knize Moc a pokrok: Náš tisíciletý boj o technologii a prosperitu, kterou tentokrát napsal se Simonem Johnsonem, ukazuje, že přínosy z technologického pokroku nepřichází automaticky. Tato kniha stejně jako další díla Acemoglu, Johnsona a Robinsona zdůrazňuje roli občanské společnosti. Dnes se máme lépe než naši předkové díky tomu, že se lidé organizovali a vytvořili tlak na elity, aby prosadili rovnější rozdělení výnosů z technologického pokroku,“ přiblížil Hudík.
