Co se nabídky luxusního retailu týče, patří Česká republika mezi premianty. Tedy minimálně v regionu střední a východní Evropy. Z šestice zemí v rámci CEE-6, kam spadá ještě Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko, je to právě zdejší trh, jenž je dle analýzy společnosti Colliers tím nejvyspělejším.
Svoji pozici si Česko vydobylo zejména díky Praze, která se coby jediné město ve zmíněném regionu může pyšnit takzvanou Prime High Street, tedy ulicí s výhradním zastoupením luxusních značek. Tou je ulice Pařížská, kde je aktuálně obsazeno celkem osmačtyřicet z padesáti obchodních prostor.
„Praha je aktuálně v hledáčku celé řady značek, a to jak z kategorie luxusu, tak i z takzvaného bridge sektoru, který rovněž cílí na prémiové lokality. Aktuální a plánovaná výstavba v centru jejich vstupu na český trh může jen pomoci, kromě zóny v okolí Pařížské ulice se již brzy objeví další zajímavé příležitosti i v okolí náměstí Republiky,“ říká Stefanie Nguyenová z retailového oddělení Colliers.
Slibně si každopádně vede celý region, který láká tyto prémiové značky každým rokem víc a víc. Děje se tak přitom hned z několika různých důvodů. „Posledních 10 až 15 let bylo pro maloobchod s luxusem ve střední a východní Evropě příznivých. Vzhledem k rostoucím disponibilním příjmům, nižším životním nákladům a rychlému hospodářskému růstu v zemích CEE-6 v kombinaci se silnou touhou po západním životním stylu by příští desetiletí mělo být ještě slibnější, alespoň budou-li současné trendy pokračovat,“ komentuje Josef Stanko, který v Colliers vede oddělení průzkumu trhu.
Větší příliv luxusních značek do zdejšího regionu je svým způsobem zcela logický – právě s ohledem na rostoucí kupní sílu místních obyvatel, kteří se nyní o to rychleji „dotahují“ na spotřebitele ze zahraničí. „Západní Evropa má za sebou desítky let větší akumulace kapitálu než země střední a východní Evropy, které byly až do roku 1989 brzděny komunismem. Země CEE-6 však ztrátu rychle dohánějí. Mezi lety 2005 a 2022 se hranice příjmu pro jedno procento nejbohatších ve všech zemích CEE-6 více než zdvojnásobila, přičemž v Bulharsku byl nárůst téměř šestinásobný. Naproti tomu v zemích jako Španělsko, Francie, Německo a Nizozemsko došlo ke zvýšení pouze o 55 až 67 procent,“ objasňuje Silviu Pop, který ve zmíněné společnosti zastává funkci ředitele výzkumu pro střední a východní Evropu.
