Zadlužení v Evropské unie (EU) ve třetím čtvrtletí loňského roku meziročně kleslo z 84,6 na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Pokles byl patrný i oproti druhému kvartálu, kdy dluh odpovídal 83 procentům. Vyplývá to ze zprávy Eurostatu. V případě eurozóny byl rozdíl oproti předloňsku ještě patrnější. Z původní hodnoty 92,2 v roce 2022 klesl na 89,9 procenta. Mezi druhým a třetím čtvrtletím loňského roku se pak snížil o 0,4 procentuálního bodu.
Co do kvartálního srovnání byl trend v Česku opačný. Zadlužení se ve srovnání s druhým čtvrtletí prohloubilo o 0,2 procentního bodu na 44,5 procenta HDP. Na druhou stranu meziročně klesal dluh i u nás, a to konkrétně o 0,7 procentního bodu. V absolutních číslech tak Česká republika dlužila rekordních 3,21 bilionu korun, o rok dříve dluh činil 2,98 bilionu. V EU jako takové odpovídal dluh více než 13,78 bilionu eur, což v přepočtu činí zhruba 313,48 bilionu korun.
V kontextu celé Evropské unie je česká vláda zadlužena výrazně méně, než tomu je v ostatních státech. Hůře je na tom třeba Itálie, Belgie či Španělsko, kde výše dluhu dokonce přesahuje 100 procent tamního HDP. Vůbec nejkritičtější situace panuje v současnosti v Řecku, jehož zadlužení v loňském třetím kvartále činilo 165,5 procenta hrubého domácího produktu. Naopak nejlépe si vede Estonsko, kde státní dluh jako jediný nepřekročil 20 procent HDP a naposled činil 15,9 procenta.
Nejnižší státní dluh od vzniku České republiky vykázalo Česko mezi lety 1996 a 1998, kdy odpovídal devíti procentům HDP. V následujících letech zadlužení rostlo, a to až do roku 2013. Tehdy představovalo rekordních 41 procent. V následujících šesti letech měla hodnota dluhu sestupnou tendenci a postupně klesla na 29 procent v roce 2019, kdy ale odstartovala pandemie a následovala nejvyšší zadlužení v naší historii.
