Menu Zavřít

Pán z Lažan

13. 8. 2004
Autor: Euro.cz

Život na zámku někdejšího šéfa ekonomické kontrarozvědky a předsedy ČSNS

Jeho životní pouť je poměrně barvitá: Za komunistů býval podnikovým právníkem ve Škodě Plzeň, působil v Pražské stavební obnově, v letech 1988 až 1990 jej zaměstnával družstevní agrokombinát ve Slušovicích. Po revoluci krátce řediteloval nakladatelství Vyšehrad a byl členem lidovců. Od roku 1991 až do roku 1995 vedl ekonomickou kontrarozvědku. Po odchodu od policie se dal na dráhu soukromého komerčního právníka. V roce 1996 neúspěšně kandidoval do sněmovny na kandidátce Občanské demokratické aliance. Působil ve firmách SOEZ a DDSG. V roce 1998 byl jmenován vládou Miloše Zemana koordinátorem akce „čisté ruce“. Rezignoval po měsíci pro zásadní rozpor s premiérem v názorech na cíle akce a proto, že jeho rodině bylo vyhrožováno negativní medializací, pomluvami i fyzickými útoky. Krátce poté se stal předsedou České strany národně sociální. Ta ale ve volbách v roce 2002 propadla. Položil funkci a s novým vedením partaje se nerozešel v dobrém. Tím vším byl Jan Šula (49). Teď je znovu advokátem. A také zámeckým pánem (dojíždějícím). V roce 2001 zdědil rodilý Pražan zámek v Defurových Lažanech na Horažďovicku - nepravidelnou čtyřkřídlou jednopatrovou budovu s nádvořím uprostřed. K tomu téměř 200 hektarů polí, lesů a rybníků.
Šula však z poměrně rozsáhlého jmění nijak zvlášť nadšen není. „Není to historický rodový majetek a rodině to přineslo zatím pouze minusy. Zabere to hrozně času, je s tím spousta starostí, musím snášet všelijaké řeči, někdy i závist. Ekonomický efekt žádný.“

Koupě pro dceru.

Vesnice Defurovy Lažany získala své neobvyklé jméno právě po někdejších majitelích zámeckého objektu. Kdysi na jeho místě byla tvrz. První zmínka o ní je z roku 1496, kdy byla ve vlastnictví Lažanských z Bukové. Během 16. a 17. století se majitelé často střídali - Strachovští, Švihovští, Černínové z Chudenic, Martinicové. V roce 1723 koupil Lažany od hraběnky von Götzen Johan Ferdinand Desfours, představitel vedlejší větve významného rodu Desfours. Po jeho smrti v roce 1814 se o zámek starala dcera Aloisie von Brechainvile, která začala zámek přestavovat. Rodině Desfours patřil do roku 1836. Další majitelé, Bechyňové z Lažan zámek v roce 1831 prodali hraběti Franz Boos/Waldekovi. V roce 1897 v dražbě koupil celý statek i se zámkem Leopold Singer a téhož roku ho prodal Karlu Wankovi. Ten mu dal jeho nynější podobu. Od roku 1925 do třicátých let vlastnila objekt rodina Kyselova. V roce 1939 jej získala matka Jana Šuly.
„Koupil to můj dědeček, Otakar Kruliš-Randa, když byl Němci přinucen opustit Prahu. Všechen poměrně významný pražský majetek prodal a výnos rozdělil mezi své tři dcery. Matka získala Lažany. Rodina v nich přečkala celou válku. Po roce 1948 jim to sebrali a pozavírali je. Dědeček zemřel v roce 1958 na Mírově, matka komunistický kriminál přečkala. Někdy v roce 1992 jí byl zámek vrácen. Do té doby v něm byl internát zemědělského učiliště,“ sumarizuje nynější majitel vývoj vlastnických vztahů k objektu, který býval převážně sídlem velkostatku.
Šulova matka Helena krátce po znovunabytí nemovitostí dospěla k rozhodnutí, že je prodá. „Už byla dost stará a přinášelo jí to jenom starosti a smutek. Se zámkem měla spjaty spíše negativní vzpomínky.“ Střídali se tu různí nájemci, ale kupec se nenašel. Budovy byly po léta vesměs prázdné. „Z hlediska stavebně-technického nám byl vrácen zámek vcelku v pořádku - okna, fasáda i střecha - ale uvnitř bylo vybydlený a vykradený, a hospodářské stavby, to byla hrůza. Žádný inventář jsme zpět nedostali. Na nějaké bydlení to není, protože máme velký problém s vodou i s vytápěním. Na Strakonicko se také nikdo příliš nehrne, protože je to sice nádherný kraj, ale poznamenaný likvidací místního průmyslu, nezaměstnaností a obecným úpadkem. Jako by tam chcípl pes,“ vysvětluje Šula, proč zatím žádného investora nenašel.

Luxusní domov pro důchodce?

Teď Šula vkládá naději do příštího roku, kdy by měl být v obci dokončen vodovod a plynovod. Tím by se otevřely možnosti pro uskutečnění podnikatelských záměrů. Uvažuje buď o vybudování soukromého placeného penziónu pro seniory s vyšším standardem bydlení (využívající i blízkosti německých hranic) či o hotelovém zařízení s golfovým hřištěm. „To bych ale musel nejdříve získat investora. Znamenalo by to totiž dát kolem 50 milionů z vlastních zdrojů, dalších padesát by se snad dalo získat z rozvojových programů Evropské unie. Z klasického úvěru je to nenávratná investice.“ Stále ovšem nevylučuje prodej. „Pokud by přišel nějaký slušný kupec - ne nějaký lotr - s dobrým záměrem a přijatelnou cenou, tak bych se tomu nebránil,“ říká bývalý policista a politik.
V regionálním zpravodajství se letos v dubnu objevila zpráva, že zámek Defurovy Lažany je teď ke koupi za 25 milionů korun. „Já to nikde aktivně nenabízím, žádnou smlouvu s realitní kanceláří nemám,“ říká zámecký pán. Budovy se snaží udržovat ve stavu, aby dál nechátraly. „Jdou do toho všechny peníze vydělané z polí a lesů a pronájmů.“
Zámecké polnosti má v pachtu zemědělské družstvo, o lesy se starají najatí odborníci. Teď připravuje obnovení hospodaření v rybnících.

Z Prahy nepůjdeme.

Rodina Šulových také zvažovala, zda by nebylo nejlépe se z Prahy do Lažan přestěhovat. Tato varianta byla zamítnuta. „Na venkově je sice nádherně, snad by nás mohlo živit i zemědělství a třeba chov kaprů, ale pro nás to není. Manželka Lenka je úspěšná a ceněná vysokoškolská učitelka, odbornice na vývojovou psychologii, děti studují a celý můj život jako právníka a ekonomického poradce byl založen na komunikaci a práci s lidmi, především v Praze,“ říká muž, která se už odmítá vracet do veřejného života.

MM25_AI

Domečky s modrou krví
Zámků, zámečků a hradů jsou dnes v nabídkách českých realitních kanceláří řádově desítky. Ceny se obvykle pohybují v rozmezí od 10 do 25 milionů korun. Zajímají se o ně hlavně cizinci.
Na prodej je například barokní zámek s rozsáhlou zahradou v Holešově na Kroměřížsku (cena neuvedena), zámek v Havlíčkově Brodě (22,5 milionu korun), v Jemnici u Třebíče (cena neuvedena), v Napajedlech u Otrokovic (cena neuvedena), v Chudobíně u Olomouce (36,6 milionu), v Loděnicích u Berouna (cena neuvedena), v Libějovicích u Vodňan (19 milionů), v Nadějkově u Tábora (1,7 milionu dolarů), v Luštěnicích u Mladé Boleslavi (15 milionů korun), v Krásné Lípě u Rumburku (13,4 milionu), v Horním Maršově na Trutnovsku (19 milionů), ve Vyklanticích u Pacova (16,2 milionu), v Košeticích u Jihlavy (10,8 milionu), v Libkově Vodě u Pelhřimova (23 milionů), v Radíči u Sedlčan (14 milionů), v Bystřici nad Úhlavou na Klatovsku (18,4 milionu).
Kdo má zájem, může si koupit také celý areál zámku Řepín v rekreační oblasti Mšeno-Kokořín. Objekt, v němž dříve býval domov důchodců, je realitní kanceláří Mělnická dražební a realitní dnes nabízen za 24,9 milionu korun. „Už to máme v nabídce asi tři roky. Za tu dobu přišlo na padesát zájemců - většinou Holanďané, Italové. Němci, Rusové - ale kupec se nenašel. Zvenku to vypadá pěkně, ale uvnitř je to už horší,“ říká majitel realitní kanceláře Viktor Cemper. Odhaduje, že by po vstupní investici do koupi zámku musela následovat i stejně vysoká investice do jeho rekonstrukce.
K prodeji je i zámek s přilehlým hospodářstvím v Třemošnici na Chrudimsku. V přízemí se nachází dvanáct a v prvním patře třináct pokojů. Vše k mání za sedm milionů korun. Současným majitelem je obec. „Zaznamenal jsem pouze dva dotazy, jinak nic,“ rekapituluje slabou poptávku Josef Sokač z pražské realitní kanceláře MS Real.
V Hranicích na Moravě je nabízen ke koupi hrad z roku 1890. Stojí 15 milionů, ale čeká na rekonstrukci. „Prodávám to asi dva měsíce. Prvotní reakce mě překvapila - za měsíc se ozvalo asi deset či patnáct lidí, i z Prahy, teď už ale zájem opadl. Byl tam jeden vážný zájemce, ale zdálo se mu to málo staré. Hrad by se asi nejlépe hodil pro firemní účely - k rekreaci či k nejrůznějším podnikovým akcím,“ soudí Věra Honajzerová ze Zlína, která jako realitní makléř hrad nabízí.

  • Našli jste v článku chybu?