O tom, že pozemky nesou více než slepice, asi není třeba pochybovat. Přesvědčit se o tom mohla rodina Tomanů ovládající zemědělské impérium Agrotrade, která vlastní desítky, ne-li stovky hektarů půdy především na východě metropole. Dveře ke kariéře realitního magnáta se potravinářské skupině otevřely ovládnutím akciové společnosti Xaverov, která byla privatizována v roce 1991. Cesta k parcelám ale nebyla úplně jednoduchá. O řadu z nich se totiž firma musela soudit, některé spory trvají dodnes. Soudní pře vede především s Pozemkovým fondem ČR, Státním statkem hlavního města Prahy v likvidaci a s Hlavním městem Prahou. Řadu sporů firma v průběhu let vyhrála a katastr zapsal pozemky do jejího vlastnictví. Na tom by nebylo nic divného. Letos v červenci se ovšem společnost stala majitelem pěti parcel, o které soud s Pozemkovým fondem ČR prohrála. Fond převodu vlastnického práva ani nezabránil, ani se aktuálně nehodlá zasadit o nápravu.
Přelomový rok
Složitá kauza, která slušně živí pár právníků, začala před šesti lety. Psal se rok 2005 a Pozemkový fond ČR se dle informací médií chystal vydávat v rámci restitucí pozemky, na které si historicky činila nárok akciová společnost Xaverov. Zástupci firmy se snažili vydávání parcel zabránit a tvrdili, že nemovitosti patřily v době privatizace Xaverovu, jsou tedy jejich, nikoli státu. Jenže parcely byly už od roku 1991 zapsány v katastru nemovitostí na Pozemkový fond. Ministerstvo zemědělství proto 16. května 2005 vydalo Prohlášení o majetku obchodní společnosti Xaverov, které obsahovalo i soupis pozemků. V té době byl náměstkem ministra zemědělství Miroslav Toman, bratr a syn majitelů Agrotradu. „Já o tom fakt vůbec nic nevím, ostentativně jsem se držel dál. Přesně toho jsem se bál, že budu spojován s kroky ministerstva ve vztahu k firmě. Historicky s ní ale nemám nic společného, nikde tam nefiguruji,“ reagoval na dotaz k důležitému dokumentu Miroslav Toman, dnes prezident Potravinářské komory ČR.
V intencích listiny následně 25. května 2005 vydal Pozemkový fond souhlasné prohlášení o vlastnictví, kterým uznal, že v roce 1991 učinil návrh na zápis předmětných pozemků v rozporu se zákonem, neboť v té době pozemky už nebyly státu. O dva dny později podal Pozemkový fond spolu s Xaverovem na katastr návrh na zápis vlastnictví dle souhlasného prohlášení záznamem. Jenže to se nestalo.
Řízení bylo po výzvách katastrálního úřadu k doplnění a po vrácení k opravě nakonec dne 16. srpna 2006 ukončeno vzhledem k tomu, že listina předložená navrhovateli nebyla způsobilá k zápisu. Proč přesně, neví ani Pozemkový fond. „Současnému vedení Pozemkového fondu ČR není známo, z jakého důvodu byla tehdejším vedením Pozemkového fondu ČR souhlasná prohlášení následně zpochybněna a byly vyvolány mnohaleté spory,“ říká mluvčí fondu Ivo Vysoudil. Jisté nicméně je, že od té doby začíná podávat Xaverov určovací žaloby, kterými se domáhá vlastnictví pozemků.
Soudní šestiletka
„Za dobu šesti let bylo dosaženo řady dohod a soudních rozhodnutí, které potvrzují, že postup Xaverova je právně logický a v naprosté většině případů úspěšný,“ říká Miloslav Kojan, zástupce společnosti Xaverov. V soudním sporu, kterým se Xaverov domáhal na Pozemkovém fondu a Státním statku hlavního města Prahy desítek pozemků v katastrálních územích Hostavic a Horních Počernic, ovšem úspěšný nebyl. Obvodní soud pro Prahu 9 žalobu v roce 2009 zamítl. Letos 6. června následně Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek potvrdil. Ani ne o měsíc později už ovšem pět z těchto parcel katastr na základě žádosti o zápis souhlasného prohlášení o vlastnictví, který vydal Pozemkový fond v roce 2005, převedl na Xaverov. Žádost na katastr podal Xaverov 28. června 2011, tedy 22 dní po nepříznivém rozsudku soudu. Tento návrh pak Xaverov 7. července doplnil sdělením právní zástupkyně Pozemkového fondu ČR o tom, že nerozporuje platnost souhlasného prohlášení ze dne 25. května 2005 s tím, že byla vydána Pozemkovým fondem ČR a že ji za něj podepsala pověřená osoba. Sdělení odeslala firmě Xaverov advokátka, která mimochodem Pozemkový fond zastupovala ve vítězném sporu, kurýrem 4. července 2011. „Sdělení se vztahuje pouze k otázce posouzení platnosti souhlasného prohlášení s ohledem na osobu zaměstnance, která jej za Pozemkový fond ČR vydala. Je pouze informativního charakteru v rámci soudního řízení, advokátní kanceláří ani Pozemkovým fondem ČR nebylo zasíláno na katastr nemovitostí,“ brání se mluvčí Vysoudil, že by byl fond převodu vlastnického práva nápomocen. Pochybení odmítá, jak k dané situaci došlo, fond údajně analyzuje.
Takový postup hodnotí jako nelogický právník Marek Epstein, odborník na právo nemovitostí z kanceláře Doleček Advokáti. „Neznám obsah soudních spisů z řízení o určení vlastnictví, nejsou mi známy ani skutečnosti týkající se privatizace obchodní společnosti Xaverov, nelze ale souhlasit s dnešním tvrzením fondu, že sdělení bylo učiněno v rámci soudního řízení. Stalo se tak až po jeho skončení. Není pochopitelné, proč stát prostřednictvím Pozemkového fondu vydává sdělení, které vedle dalších listin podporuje provedení zápisu vlastnického práva ve prospěch osoby, jejíž vlastnické právo soud neuznal, ačkoli k takové součinnosti nemá žádných povinností,“ diví se. Reakci na straně fondu, která by mohla vést k nápravě, ovšem v dohledné době nelze očekávat. Společnost Xaverov totiž podala proti rozsudku dovolání, takže fond počká, až rozhodne Nejvyšší soud ČR. Třeba už nebude muset dělat nic, protože jak dodává Ivo Vysoudil,„v jiném obdobném případě Nejvyšší soud ČR společnosti Xaverov vyhověl“. Pokud by přece jen Pozemkový fond i tento soud vyhrál, musel by se zřejmě sám domáhat přepsaných pozemků žalobou. „V současné době je Xaverov zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí. Tato skutečnost však bez dalšího neznamená, že je jejich skutečným vlastníkem. Stát se tedy může i přes souhlasné prohlášení z roku 2005, jehož byl účastníkem, domáhat před příslušným soudem určení, že je vlastníkem nemovitostí, a bude-li v tomto řízení úspěšný, nic nebrání tomu, aby jeho vlastnické právo katastrální úřad opět zapsal,“ doplňuje Epstein.
Zlato v polích
Samotná firma Xaverov nechce své počínání příliš komentovat. „Vytržení jednotlivosti z kontextu by mohlo narušit strategii vedení jednotlivých jednání, které za tento časový úsek šesti let proběhly od individuálních jednání přes celou soudní soustavu od obvodního soudu až po Nejvyšší soud,“ říká mlhavě zástupce Xaverova Miloslav Kojan. Pozemkový fond ČR vedl s Xaverovem celkem sedm soudních sporů o určení vlastnictví k pozemkům na území hlavního města Prahy. Jednalo se zhruba o sto hektarů v katastrech Hostavice, Horní Počernice, Dubeč a Štěrboholy. Některé z nich stále běží.
Hlavní město Praha čelí pěti žalobám Xaverova o pozemky v katastru Dubče, Běchovic a Horních Počernic. Některé pozemky, které firma již vyhrála, se ukazují být „zlatým dolem“, protože po nich vedou komunikace. Naposledy hlavní město Praha vykoupilo od firmy necelé tři hektary pod Štěrboholskou spojkou za 54 milionů korun. Pokud se nepodaří změnit zákon, který upravuje výkupy pozemků pro výstavbu silnic a dálnic, získá Agrotrade stamiliony. V trase plánovaného pražského okruhu vlastní v oblasti Běchovic, Dolních Počernic a Dubče přes 50 hektarů orné půdy, kterou by stát vykupoval jako stavební parcely s průměrnou cenou 2,6 tisíce korun za metr čtvereční.
Převedené parcely
Výměra pěti pozemků, které katastr na začátku července zapsal na Xaverov, dosahuje zhruba čtrnácti hektarů. Téměř sedmihektarový pozemek se nachází v místech napojení pražského okruhu na hradeckou dálnici. Podle nového územního plánu, který by měl platit po roce 2015, jsou tyto plochy určeny pro rekreaci a sport. Komerčně zajímavější jsou v tuto chvíli nedaleké necelé tři hektary vedené jako zastavitelné území. Jejich cena by se mohla dle cenové mapy pohybovat kolem 2,2 tisíce korun za metr čtvereční. Zastavitelné jsou také necelé čtyři hektary uvnitř zástavby Horních Počernic, kde je nyní parkoviště.
