Náš premiér v demisi se dozvěděl, že mu holt nezbývá, než kousnout do toho hodně kyselého jablíčka, s nímž si už půl roku tak pěkně hrál a pořád doufal, že k tomu trpkému okamžiku nakonec nedojde. Ale za to, že mu nyní zbývá jen vládní spojenectví s komunisty a bizarním populistou Okamurou, si může jen a pouze sám.
Včerejší jednání s Milošem Zemanem v Lánech jen potvrdilo, že prezident si hraje svou hru a stále drží Babiše pevně v hrsti. K předčasným volbám, o které Babiš tolik stojí a o něž od samého počátku svého vládnutí v demisi usiluje, ho prostě nepustí.
Babiš tak má momentálně jen dvě možnosti. Tou první je vláda podporovaná komunisty a SPD, kteří v ní nebudou sice mít zastoupení, ale na důležité posty dosadí nominanty Miloše Zemana. Druhou variantou je pak prezidentská vláda s důvěrou, nebo bez důvěry, ale každopádně na hodně dlouho, protože dát ve Sněmovně dohromady 120 hlasů proti Zemanovi je za současné konstelace jen těžko realizovatelné.
Na první pohled se zdá být jasné, že výhodnější pro Andreje je varianta první. Jenže to platí jen na první pohled. Z hlediska krátkodobé stability vládnutí a možnosti zmanipulovat trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo to sice funguje, ale dlouhodobě to fatálně poškodí hnutí ANO. Nejde ani tak o to, že ministr spravedlnosti Pelikán není jediný z poslanců ANO, kterému takové spojenectví vadí a v klubu bude nějaké pnutí. To Šéf určitě zvládne.
Horší bude, jak to zvládnou voliči, kteří zahrnují v současnosti celé pravolevé názorové spektrum a tohle je pro jejich část nezkousnutelné. Zvlášť, když k tomu připočteme tlak ulice, který je citelný už v současnosti. Zatímco dosud se ANO dařilo vydávat se za hnutí pro všechny, nyní už nebude možné, tváří v tvář tisícům lidí na Václaváku, hlásat to ani se zcela mimořádně drzým čelem našeho premiéra v demisi. A vysněné samoděržaví firmy Českofert se sice ještě pomalu, ale nevyhnutelně vzdaluje.
Přečtěte si další komentáře Pavla Párala:
