Evropský parlament minulý týden odmítl směrnici, která mohla osvobodit novináře z područí internetových gigantů. Bude o ní znovu jednat v září. O co přesně se hraje?
Následující příklad je přesvědčivým důkazem toho, jakou moc získali v posledních letech nad svobodnou žurnalistikou Facebook a Google, dva internetoví giganti, kteří dnes jako globální duopol ovládají světový tok informací.
Facebook loni na Slovensku představil nový typ „feedu“ neboli hlavního výběru novinek. Nechal na něm pouze příspěvky od přátel daného uživatele a zůstaly také placené odkazy. Větší prostor ve „feedu“ dostal obsah stránek, které uživatelé ještě nesledují. Tím Facebook omezil dosah zpravodajských stránek, které uživatelé sledují.
Oficiálně sociální síť zdůvodnila tuto změnu snahou o omezení sociálních bublin. Fakticky ale ještě více zpoplatnila autorský obsah od médií, na jejichž tvorbě jako prostředník i bez poplatků vydělává. A to díky pozornosti, kterou tento obsah na sociální síti přitahuje. Největší slovenská média zaznamenala kvůli tomuto omezení až čtyřikrát menší návštěvnost než dříve, a byla tak nucena své příspěvky na Facebooku inzerovat.
Plaťte za odvedenou práci
Je to vyvrcholení naprosto absurdní situace, kdy jsou tvůrci drahého obsahu nuceni ještě platit za to, že někomu jinému pomáhají svými příspěvky vydělávat na reklamách.
Ano, tvůrci jistě potřebují pro šíření svého obsahu co nejvíce kanálů a neobejdou se bez Facebooku nebo Googlu, ale to ještě není důvod k tomu, aby jejich autorská práva byla potlačována.
Evropská unie se snaží tuto situaci narovnat a vrátit autorům či vydavatelům jejich práva, která jim digitální revoluce ukradla. Plénum Evropského parlamentu minulý týden hlasovalo o přijetí revoluční směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, která členským státům ukládá přijmout zákony ochraňující autory.
11 věcí, které si budete chtít vymazat z Facebooku
Vášnivé diskuse se rozproudily zejména o články 11 a 13 této směrnice, které měly mimo jiné zavést povinnost Facebooku a Googlu monitorovat veškerý obsah sdílený jejich uživateli právě v návaznosti na autorskoprávní ochranu. Pokud by oba giganti neuzavřeli s tvůrci chráněného obsahu licenční smlouvy, měli by povinnost ho smazat.
Nejde o nic nového. Digitální otisk autorských práv už v současnosti využívá například YouTube. A jak je vidět, tento systém ochrany autorských práv rozhodně běžné uživatele ani nové tvůrce nijak neomezuje.
Více svobody slova
Nová směrnice by zajistila, že tvůrci obsahu získají „spravedlivou a přiměřenou odměnu za digitální využití svých tiskových publikací“. Jasně přitom upřesnila, že tato autorskoprávní ochrana nebrání „soukromému a nekomerčnímu využití tiskových publikací jednotlivci“, tedy nevztahuje se na běžné uživatele sociálních sítí.
Nová autorskoprávní ochrana by se nevztahovala ani na takzvané hyperlinkování, takže uživatelé by mohli i nadále svobodně sdílet odkazy například na zpravodajské články. Ve svém důsledku by podpora originální tvorby prohloubila svobodu slova.
Směrnice by navíc zásadně rozšířila práva běžných uživatelů v komunikaci s Facebookem. Umožnila by jim podat stížnost například vůči smazání příspěvku na této sociální síti. To doteď žádný právní mechanismus nezaručoval. Facebook by tak musel nově všechny své kroky uživatelům zdůvodňovat.
Ani to však nepřesvědčilo většinu evropských poslanců, aby pro směrnici zvedli minulý týden ruku. Jen těsně ji odmítli především kvůli nepodloženým obavám o cenzuru internetu.
Nová směrnice v tomto znění ale rozhodně neklade žádné nároky na běžné uživatele ani na neziskové projekty typu Wikipedie, ale pouze na komerční prostředníky obsahu, kteří v posledních deseti letech zcela změnili prostředí výroby kvalitního obsahu, a to zejména toho žurnalistického. Internetové molochy si v posledních letech zvykly diktovat médiím podmínky jejich vlastní existence. A to není pro svobodu slova v globálním měřítku dobře.
Evropský parlament se ke směrnici vrátí v září a projedná ji i s připravovanými pozměňovacími návrhy. Ty by ale neměly změnit nic na tom, že je třeba nastavit mezi mocnými internetovými hráči a tvůrci obsahu novou legislativní rovnováhu, která odpovídá roku 2018. Svobodná média přitom kvůli technologickým změnám čelí bezprostřední existenciální hrozbě. A nemáme-li přijít o kvalitní žurnalistiku, nesmějí ji ostatní beztrestně vykrádat.
Čtěte další komentáře autora:
