Předseda Pirátů Ivan Bartoš je druhým nejdůvěryhodnějším politikem v zemi. Průzkum zveřejněný v posledních dnech ale ani tak nehovoří o Bartošovi samotném, jako o náladě lidí v Česku. Logicky vzato existuje totiž více důvodů, proč by šéf Pirátů na druhém místě být neměl, než ty, které hrají pro něj. Ivan Bartoš za sebou nemá kdovíjak dlouhou politickou kariéru. V prvních patrech politiky je vlastně jen rok. Piráti ještě ani neměli šanci projít žádnou vnitřní katarzí a voliči s nimi ještě nemohou mít reálnou zkušenost. Velký test bojem zkrátka ještě nepřišel.
Co se týká prosazených zákonů, také toho není moc. Piráti se angažují v předpisech pro elektronizaci státní správy nebo v informačním zákoně, ale to není nic, co by emočně dokázalo pohnout společností. Navíc ještě pořád úplně nezahnali strašáka své levicové kryptoanarchie. O co se tedy důvěra v jejich šéfa může opírat?
V tom právě tkví zpráva o českých voličích. Rebel s dredy se ještě nestihl „zaplést“ a má auru, klausovsky řečeno, „nepolitika“. Tomuto trendu kdovíproč Česko fandí. Koneckonců největší nepolitik jménem Andrej Babiš obsadil v žebříčku první místo. A ti, kdo nemají tohoto „šéfa cestovky se specializací na Krym“ rádi, prostě ve výběru důvěryhodnosti postupují vylučovací metodou a člověk se jim nemůže divit: Babiš ne, Bělobrádka neznají, Fiala je suchar, Kalousek krade (i když není předseda, Topka jeho stigmatem stále trpí) a o dalších nic nevědí, ČSSD a Jan Hamáček prominou. Protibabišovští voliči zkrátka našli v Bartošovi dočasně svoji modlu a je pro ně lídrem, i když ona důvěra nemá žádný zjevný background. Sympatie možná, důvěra nikoliv.
Špatná zpráva je to pak pro ty, kteří by Bartoše mohli suplovat - pro mizející TOP 09 a zejména ODS a jejího předsedu Petra Fialu. Kdo jiný než ten, kdo vyvedl svoji partaj z fatální krize, za téměř pět let ve vedení strany neměl jediný skandál a je navíc vzdělaný politolog, by měl v očích veřejnosti vést opozici? Pravidla tady ale neplatí. Dojmy vítězí.
Přečtěte si další komentáře Petra Weikerta: