Šance, že bychom byli schopni složit alespoň nějaký trochu slušný reparát poté, co jsme projeli čtvrtstoletí příležitostí vhodných k důchodové reformě, není velká. Nikdy ale není pozdě. Co by pomohlo Česku vylepšit penzijní systém?
1. Moment na důkladnou reformu prvního pilíře jako ve Švédsku, kde kromě minimálního sociálního základu máte plně zásluhový komponent, jsme promeškali, protože jsme zestárli.
2. Takže v rámci těch 28 procent, které do prvního pilíře odvádíme, můžeme dělat jenom úpravy ve věkové hranici (autopilot jsme také zrušili, zcela populisticky) nebo v náhradovém procentu, demotivaci předčasných důchodů, náhradních dobách atd.
3. Nezvedejme sazby v prvním pilíři, protože tam máme opravdu mizernou perspektivu motivace příspěvkové morálky – když lidi daníte od necelých 15 tisíc měsíčně 74 procenty, a od 130 tisíc celými 100 procenty, je to opravdu hluboko za hranicí Lafferovy křivky.
Reforma důchodového systému není potřeba. Stačí jen úpravy, tvrdí vládní studie
4. Je nesmysl, aby se pravice bránila zavedení povinného plně příspěvkového a fondového systému s odvoláním na to, že už teď je 28 procent odvodu hodně (ano je, ale nebude to stačit). Tenhle argument je blbý, nemravný a nehodný fiskálně zodpovědné pravice, zvlášť když důchodcům pravice chtěla naposled ještě přidávat „zespodu“. Preference opt-outu je intelektuálně legitimní volbou.
5. Třetí (ve skutečnosti druhý, protože povinný) pilíř zvedá cenu pracovní síly, to je fakt. U lidí na začátku příjmové škály by proto měl participovat svým příspěvkem stát, teprve následně by participoval zaměstnanec se zaměstnavatelem rovným dílem. Pro ekonomické modeláře je to krásná práce, v mezinárodním kontextu je spousta zemí s minimálním a maximálním základem.
6. Kdybychom to chtěli mít relativně bezbolestné, financoval by se systém na vrub příštího navýšení mezd a platů. Ale chce to jistou vyspělost jednání v rámci tripartity.
7. Tento start by umožnil zároveň udělat „závazek budoucího příspěvku“, kdy zaměstnanec může automaticky určit podíl navýšení příjmu, který jde na důchodový účet nad rámec povinného procenta. Tímto způsobem se relativně bezbolestně nechá odevzdat reálné navýšení penze do budoucna (příklad: Austrálie).
Neumřít v práci: kolik milionů je třeba na předčasný důchod?
8. Kdo již nějaký systém v rámci třetího pilíře má, pouze by se transformoval. Noví by přistoupili povinně.
9. Kam vstoupit? Můžeme udělat „slepý trust“, kdy si musíte vybrat nějaký existující registrovaný a regulovaný fond, ale žádná společnost neví, koho si vyberete, což znamená, že šetříte na marketingových nákladech. Kdo si nevybere a nechce hnout prstem, „spadne“ do veřejnoprávního fondu. Ten je oddělený od státu a spravován může být jako fond životního cyklu. (Celé okopírované ze Švédska.)
10. Spousta zemí je schopna spravovat penzijní nároky obyvatel kompetentně, odděleně od státního rozpočtu, s globálním portfoliem investic a solidním výnosem. Pokud máte pocit, že to tento stát nedokáže, proč máte v jakékoli bance úspory? Proč kupujete vnoučatům jeho dluhopisy?