Největší část prostředků z avizovaného balíku, 3,3 miliardy,
má jít na Program rozvoje venkova. Z toho 2,3 miliardy korun půjde na investice
do zemědělských podniků. Zatímco u všech ostatních odvětví řeší vláda primárně
cash flow, tedy různé druhy úvěrů, dotací či dávek, u zemědělců se řeší
investice. Proč?
Cílem má být zvýšení soběstačnosti a snížení závislosti na
dovozech, jak zdůraznil ministr zemědělství Miroslav Toman.
Daleko k soběstačnosti přitom Česko má třeba v produkci vepřového. Podle Agrární komory se u nás vyprodukuje ani ne polovina celkové spotřeby vepřového masa. Zbytek se musí dovézt ze zahraničí. Tady by prý bylo potřeba přidat. K největším producentům vepřového masa patří Kostelecké uzeniny z holdingu Agrofert, který zajišťuje asi pětinu celkové tuzemské produkce vepřového a který je toho času ve svěřeneckém fondu, tudíž jeho někdejší majitel a současný premiér Andrej Babiš na něj nemá žádný vliv.
Komentář: Tři miliardy a hotovo? Kdeže. Armáda přijde o mnohem víc
Mimochodem za katastrofální označil prezident Agrární komory
ČR Zdeněk Jandejsek už loni tuzemskou soběstačnost u drůbežího masa a vajec. A
hádejte, kdo je v Česku největším producentem drůbežího masa nebo vajec. Budou
tedy firmy z Agrofertu žádat i tyto peníze?
Malý a střední Agrofert
Program rozvoje venkova je určen pro malé a střední firmy.
Víte, jak v minulost dopadly miliardy z tohoto programu, který je primárně
určen na rozdělování evropských peněz? V roce 2018 při kontrole zjistil
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), že místo malých a středních podniků se o tři
miliardy podělily hlavně velké firmy. Nejvíc - 614 milionů korun – získaly
čtyři firmy z Agrofertu.
Stovky milionů pak šly zpracovatelům navázaným na Potravinářskou komoru, v jejímž čele tehdy stál Miroslav Toman, nyní ministr zemědělství. Program rozvoje venkova si tehdy v podstatě rozebraly po stovkách milionů korun kolosy jako Agro Měřín, Interlacto, Madeta, Hamé a firmy z koncernu Agrofert. Tedy všichni ti, co měli své zástupce v Potravinářské komoře, která zásadně promlouvá do toho, na co dotace půjdou.
Brusel přitom dosud řeší, zda byl Babiš při čerpání
evropských dotací ve střetu zájmu, vyšetřování stále není u konce. Zřeknou se
tedy firmy z holdingu dotačních peněz, než se vyřeší audit?
Na peníze pro malé a střední firmy přitom velcí hráči snadno
dosáhnou. Fígl je v tom, že Program rozvoje venkova se dělí na několik menších
opatření, to jsou dílčí programy a u některých z nich mohou žádat i velké
společnosti. Třeba v současné době budou smět velké firmy žádat o peníze, které
jdou na zlepšení životních podmínek zvířat. Má jít o balík šesti set milionů
korun, mimochodem třeba na krizový boj s kůrovcem, který tragicky decimuje naše
lesy, půjde lesníkům 400 milionů korun.
Nejvyšší priorita
Ministerstvo zemědělství zatím neřeklo přesnější kritéria
pro přidělování aktuálně schválených miliard. Anebo kde konkrétně se bude
zvyšovat soběstačnost. Máme přebytky hovězího a máme i přebytky obilovin.
Zaměří se program třeba na ovocnáře a zelináře, kde máme obrovské nedostatky a
kde je potřeba reagovat velmi rychle?
Je správné, že na peníze pro malé a střední firmy dosáhnou i velcí hráči?
Za úvahu také stojí fakt, jak moc devastující je
koronavirová krize pro zemědělství a potravinářství. Soudě podle toho, jak
rychle a hladce jim přiklepla vláda peníze, půjde o nejvyšší prioritu.
Zavřené restaurace a školy jistě producenti pocítí jako
výpadek, nicméně nepůjde o krátkodobý výpadek? A nepokryje ho částečně zvýšená
poptávka domácností? Hádejte, jaká je aktuálně poptávka po potravinách v
obchodech?
Nemělo by zapadnout, že zemědělství mělo loni rekordní rok, co se týče produkce, a na dotacích si v odvětví rozdělili podporu ve výši 34,7 miliardy korun, jak uvedl nedávno Český statistický úřad.
Ministerstvo zemědělství nás jistě velmi brzy přesvědčí, že nejde o zneužití situace k tomu, aby se nasypaly peníze do Agrofertu nebo do firem, které mají rozhodující slovo v Potravinářské komoře.
Počkáme.
