Kdyby Česko bylo v růstu mezd a snižující se nezaměstnanosti osamocené a trh vůči dovozu levnější pracovní síly otevřenější, vypadaly by výplatní pásky jinak. Zejména v oborech, které jsou citlivé na ceny, provozy lze přestěhovat někam, kde je levněji. Jenomže mzdy rostou i v zemích, odkud se dá tlačit odspoda, tedy z nových členských zemí, z východu a z jihovýchodu.
Investovat dnes v Turecku nebo na Ukrajině (kde by za jiných okolností touhle dobou skončily stovky tisíc míst), to si dnes každý rozmyslí. Takže vzhledem k jazykové blízkosti je jasné, že momentální poptávkový přetlak na trhu by zaměstnavatelé rádi vyřešili uvolněním legální migrace za prací k nám z Ukrajiny, případně ze Srbska. Průměrná mzda na Ukrajině je 9000 hřiven - násobte osmdesáti haléři a je to jasné.
V krátkém horizontu, když domácí zaměstnanci nechtějí dělat přesčasy a dodací lhůty na roboty se počítají v létech, nemáte jiné řešení, protože zvednutí mzdy neznamená zvýšení výroby a tržeb. V rámci EU už není dost atraktivní mzdový diferenciál mezi námi a dalšími z nových členských zemí. I fabriky na Slovensku jsou ve stejné situaci, totéž Maďarsko, Polsko nebo Rumunsko. Kdo chce, práci najde, a tlak na mzdy je vysoký v celém regionu.
Vidět je to v grafu výše na modrých křivkách, kde vývoj nominálních i reálných mezd v nových členských zemích je podstatně dynamičtější, než v původní „patnáctce“. Efekt dohánění není omezen jenom na Česko, má obecnou platnost, každý ovšem vychází z různého základu.
Tento trend přitom bude letos pokračovat. A bude to platit až do příštího velkého otřesu.
Nepřímým indikátorem toho, kde je dobře, jsou údaje o čisté migraci - na grafu níže vidíte jednoznačně, že Česko má jasné kladné saldo, k nám se za prací jezdí. Zajímavé je Maďarsko, které se mohlo opřít o maďarské menšiny v sousedních zemích, čistým dovozcem je i Slovensko (v poslední době).
Na posledním grafu je vazba mezi produktivitou a mzdami, která je silná. Mzdy rostly rychleji než produktivita jen vzácně - úplně na vrcholu konjunktury a na začátku krize, kdy výstup klesal rychleji než zaměstnanost a mzdy.
Teď jsme momentálně už několikátý rok ve fázi, kdy mzdy předbíhají produktivitu. A stačí malé ohlédnutí zpět, aby bylo jasné, že to nepotrvá věčně.
