Německá kancléřka Merkelová po pár týdnech mlčení zareagovala na francouzského prezidenta Macrona, který nazdvihl spojence, když odepsal NATO jako instituci v mozkové smrti. Francouzské tradiční velmocenské ambice mohou v Německu těžko najít pochopení i v této těžké době. Merkelová tak celkem logicky konstatovala, že Evropa není schopna se sama bránit a je odkázána na transatlantické spojenectví. A přihlásila se k tomu, že na to společenství opravdu musí Evropané přispívat více než dosud.
A co si budeme povídat, Němci jsou mezi těmi černými pasažéry společné bezpečnosti ti nejčernější. Nejen, že by těch dvanáct českých gripenů mělo při bojeschopnosti německého letectva zřejmě v případě konfrontace vzdušnou převahu, ale Bundeswehr má dnes problém i s tím, do čeho své vojáky obout, aby nechodili ve vlastních teniskách.
Osobu, která se na tomto tristním stavu osobně podepsala, bývalou ministryni obrany Ursulu von der Leyen, Merkelová šikovně upíchla do čela Evropské komise. Takže co teď s tím?
Co jiného, než to hezky posunout v čase a přihlásit se, že Německo bude dávat na obranu ta dvě procenta HDP už na začátku třicátých let. Pro srovnání, náš Babiš slibuje rok 2024.
Souhlasíte s tím, aby výdaje na obranu ve výši 2 procent HDP byly zakotveny v zákonu?
Prostě maňana. Slibem nezarmoutíš. Maximálně tak můžeš potvrdit, že Donald Trump má alespoň v tomto případě při kritice svých evropských spojenců těžko zpochybnitelnou pravdu.
Takže flinty budou, ale my tady už nebudeme, ví dobře německá politička. Mudrovat o tom, nakolik je správný postup Spojených států v Sýrii, Iráku či jinde za evropskými humny, je zjevně možné dál. Co na tom, že když to neplatíš, tak jsou to jenom kecy u piva.
Čtěte další komentáře Pavla Párala
