Tak jako Jiří Paroubek skoro před deseti lety nemá ani současná koalice plán B pro případ pádu vlády. Kde není scénář, nastupuje improvizace, což bude svědčit těm nejsilnějším v dané situaci. Premiérovi a prezidentovi.
Bylo 24. března 2009 a ve sněmovně se odehrával v pořadí už pátý díl pořadu v režii šéfa ČSSD Jiřího Paroubka s názvem nedůvěra vládě. Když potřebná stojednička poslanců odhlasovala, že kabinet Mirka Topolánka bude už patřit jen dějinám, nejvíce překvapený byl sám Jiří Paroubek. Že se ODS „štípla“ a využila jeho divadla k řešení vlastních vnitřních sporů, neměl předem tušení. Řeč je o tom kvůli aktuálním pátečnímu hlasování sněmovny o nedůvěře vládě. Ne, že by se teď dal pád vlády předpokládat. Ale obě situace mají jeden společný znak. Je to absence plánu B.
Obzvláště v téhle situaci to zní nepříjemně, ale dokud opozice nepřijde s řešením, nemá vyvolávat hlasování o nedůvěře vládě. Platí to obecně. Pro Paroubka i Fialu. Protože kde není připravený scénář, tam nastupuje improvizace, která si žádá připravený tým. A když takový není, přichází amatérismus, kterého využijí ti nejsilnější v dané situaci. A jelikož těmi jsou nyní premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman, je zřejmé, že pád vlády by teď žádnou změnu nepřinesl. Spíše by obě kliky posílil.
Z vyjádření opozice si lze přečíst leccos, ale rozhodně to není jízdní řád příštích dnů, pokud by se jí podařilo svrhnout vládu. Předseda nejsilnější opoziční strany ODS říká, že půjde o svědomí poslanců, zda chtějí tolerovat konflikt zájmů. Nic o tom, co by začal v sobotu 24. listopadu, den po pádu vlády, dělat.
Přečtěte si:
Hamáček: Nejlepší by bylo, kdyby vláda pokračovala bez Babiše
Neber dotace, neber dotace, neber dotace...
Předseda Pirátů Ivan Bartoš se nechal zase slyšet, že je potřeba mít plán, což je sice pravda, ale ani on žádný nemá. Přitom na dobrý plán by se mohl chytit i někdo z koalice, kdo by pomohl vládu potopit. Opozice ale spoléhá na to, že vláda stejně nepadne, jako na to svého času pětkrát spoléhal Jiří Paroubek (a když padla, stejně z toho nic neměl).
Andrej Babiš je v téhle době neporazitelný. Je to také díky tomu, že voličům nikdo nevysvětlil, jak nebezpečné je spojení byznysu a politiky v jedné partě, jak nebezpečné jsou hrátky s komunisty a že podvádět se nemá, i když je to z evropského. Všechno další, co premiér dělá, a to včetně úklidu syna na Krym, je jen nadstavbou těchto základních premis.
Opozice zvolila špatný postup. Pokud jí má veřejnost věřit, musí vidět alternativu. A nejde ji narychlo hledat pár hodin předem. To, co se v pátek odehraje, bude jen formální naplnění Paroubkovské tradice, byť se silnějším morálním akcentem. Platí totiž následující: Babiš je silný jen tak, jak je opozice schopná vysvětlit jeho problémy.
Přečtěte si další komentáře Petra Weikerta:
