Na druhé straně je prostě pravda, že z policejních spisů informace unikat nemají, leč unikají, a to v hojném počtu, a zdaleka ne pouze přes ty tři elitní novináře. A především ve zcela jiných kauzách, než je třeba Čapí hnízdo, kde jediná neveřejná informace jsou dokumenty banky HSBC dokazující, že Babiš byl beneficientem Farmy Čapí hnízdo po celou dobu existence této firmy. Touto informací však nedisponovala pouze policie, ale především dotyčná banka a každý novinář zabývající se bankovnictvím musí vědět, že banka vždy zná konečného vlastníka firmy, kterou úvěruje, protože ji jinak prostě neúvěruje. Tam je možností úniku celá řada.
To prostě nejsou odposlechy soukromých a intimních telefonických hovorů v kauze Nagyová či mnoho podobných případů, kdy policisté a státní zástupce zcela evidentně manipulovali veřejným míněním v situaci, kdy jim chyběla v trestním řízení tvrdá fakta. Což se nakonec ukázalo v soudních řízeních. Tam, vzhledem k okruhu lidí, kteří měli k těmto dokumentům přístup, by to vyšetřování bylo velmi snadné, ale nikdy z něj nic nebylo a za vším se zavřela voda.
Čtěte komentář: Dvě prohry AB
Nad Čapím hnízdem se ale voda jen tak nezavře. Proto je třeba najít spiklenecké centrum, jehož existence je v Babišově estébácké logice nezpochybnitelná. Temné reakční síly prostě někde kují pikle a je třeba je odhalit. Zcela nepřijatelné je pro něj vysvětlení, že dávno před Babišovým vstupem do politiky bylo veřejným tajemstvím, že Čapí hnízdo je jeho a že na něj načerpal nejspíše neoprávněně evropskou dotaci.
A když začaly jeho řeči o Palermu a o tom, jak všetci kradnú, tak to prostě musí přijít na přetřes, protože jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá. Jenže ono to tak je a žádné spiknutí se prostě nekoná. To jen jednomu miliardáři chybí elementární sebereflexe.
Život a doba dotačního hnízda: hlavně, že se čerpá
Přečtěte si další komentáře Pavla Párala: