Ještě než vyšla tradiční publikace ČSÚ – Vývoj ekonomiky ČR v roce 2017 – nešlo nevnímat oslavné ódy na vývoj českého HDP. Ekonomika se po předchozím dvojitém propadu (ten druhý byl způsobený nadměrnou fiskální restrikcí) nadechla ke druhé expanzi. Hned ve třech kvartálech minulého roku byly v kladných číslech všechny komponenty HDP.
Asi nejpozitivněji se mluví o vývoji na trhu práce. Právem - vysoká zaměstnanost, rekordně nízká nezaměstnanost i v evropském srovnání, ale také snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných ukazují, že pracují všichni, kdo mají „ruce a nohy“, to vše při velkému počtu volných pracovních míst (přes 200 tisíc). Není divu, že se takováto příznivá situace odráží na vývoji mezd, obzvláště potěšující je, že medián roste rychleji než průměr, což znamená, že se zvedají mzdy těm, kteří jsou na spodní části mzdového žebříčku.
Ale ani tato velmi příznivá ekonomická situace, která je prozatím v souladu s poměrně výjimečným souběhem konjunktury v globálním měřítku, nestojí stranou globálních rizik. Používání ekonomických nástrojů pro dosahování geopolitických cílů se bohužel stává spíše normou, čímž roste riziko v mezinárodní ekonomice.
I bez nich jsou tu ovšem dlouhodobé „resty“, pro něž právě období vrcholné konjunktury nabízí dobrý prostor pro řešení.
Jednu debatu otevřel guvernér ČNB, když uvedl, že česká ekonomika se přehřívá – o čemž svědčí nejen cenová dynamika (která bude nejspíš brzděna posilováním koruny), ale právě i stav na trhu práce. Pokud je česká ekonomika nad svým potenciálem, pak je to dosti významná informace. V letech 2006 - 2007 byla totiž česká ekonomika schopná růst ještě rychlejšího než dnes. Znamená to, že se potenciál české ekonomiky snížil? A pokud ano, co s tím? Bude se touto otázkou budoucí vláda, ať již bude vypadat jakkoliv, zabývat?
Ilona Švihlíková: Limity HDP aneb Hledání správného indikátoru
Trh práce nám kromě všeho dobrého totiž také ukáže, že volné pozice jsou často spojeny s minimální kvalifikací a také s nízkou odměnou, často těsně nad hranicí minimální mzdy. Máloco tak jasně ukazuje, že model ekonomiky Česka založený na láci je fatálně za hranicí své životnosti. Nenabízí právě toto období možnost k urychlení digitalizace a automatizace (u nás známé pod německou zkratkou „průmysl 4.0“, i když v reálu zdaleka nejde jen o průmysl, ale spíše o „společnost 4.0“)?
Jenže jak využít těchto možností, když zoufale chybí kvalitní plánování? Tento nedostatek vidíme všude: vláda není schopna uskutečňovat investice (viz propad kapitálových výdajů v rozpočtu), což se mimo jiné odráží na alarmujícím stavu domácí infrastruktury (Praha se samozřejmě jako příklad rozpadajících se stanic metra a mostů nabízí, ale není to jen pražský problém.
Výkyvy počasí nám už delší dobu dávají najevo, že péče o krajinu není žádnou třešinkou na dortu, na kterou snad jednou dojde řada. Bez úcty k přírodě nám chytré lavičky ve městech nebudou k ničemu. Problematika vody v krajině je u nás zvýrazněna tím, že jsme střechou Evropy.
Za sociální rozbušku považuji problém bydlení. Není zdaleka jen pražský, ani český, ale nedostupnost bydlení i pro střední vrstvy zadělává na sociální katastrofu. Možná by bylo vhodné se mimo jiné rozpomenout na dlouhou a úspěšnou tradici družstevního bydlení.
Toto vše se týká kvality vládnutí – schopnosti plánovat, plánů se držet (a neměnit je při každé změně politické reprezentace, kdy se často celá koncepce, například energetická, vyhodí a jede se znovu od začátku), lepší koordinace mezi jednotlivými úřady (jak můžeme mít více než stovku strategií, když si často vzájemně odporují?) a celkově strategický „tah na branku.“
Země, která vydá veškerou energii na to, že se „něco“ sepíše (a ono to „něco“ často může být dost kvalitní materiál), ale už není sil, ani instituce, která by to sepsané realizovala, si svůj potenciál zbytečně snižuje a brzdí sama sebe. Tento luxus už bychom si měli přestat dovolovat.
Ilona Švihlíková je ekonomka, vysokoškolská pedagožka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné promýšlí alternativní ekonomické systémy. Je autorkou knih „Globalizace a krize“, „Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci“ a „Jak jsme se stali kolonií“.
Od Ilony Švihlíkové dále čtěte:
Kdo sesadí z trůnu americký dolar? Čínský jüan, nebo SDR?
Sankce, kam se podíváš
Renta jako rozšiřující se patologie
