Technologické inovace v maloobchodě snižují náklady řetězců, přínos pro zákazníka je ale nulový nebo záporný. Doprovází je totiž úbytek zaměstnanců.
Poblíž bydliště autora Reaktoru zrekonstruovali a rozšířili supermarket. To je potěšitelná zpráva, stará prodejna svou velikostí a šíří sortimentu už dlouho neodpovídala potřebám oblasti, kterou pokrývá.
Jenže na každou novinku je potřeba si zvyknout. Kvůli novému uspořádání prodejny najednou trvá vyhledání jednotlivých položek z nákupního seznamu mnohem déle. Market má navíc tvar dlouhé nudle, takže pokud u pokladny zjistíte, že jste zapomněli na mléko umístěné těsně u vchodu, prodlouží se nákup rovnou o nějakých deset minut.
Naštěstí nizozemský řetězce Ahold Delhaize nedávno oznámil spuštění aplikace vyhledávají výrobky v regálech prodejny. Super, říkáte si, s obvyklou rychlostí zavádění inovací na místním trhu bude už za pouhých pět let bloudění po marketech minulostí.
Jenže pak si vzpomenete na jinou nadějnou novinku, která slibovala významné zefektivnění nákupu a snížení času stráveného v prodejně na nutné minimum. První samoobslužné pokladny začaly v Česku fungovat zhruba před pěti lety, v dotyčné prodejně se objevily až v průběhu nedávné rekonstrukce. V prvních dnech po otevření staronové prodejny opravdu bylo možné díky nim dohnat zpoždění nabrané zmateným hledáním zboží v nově uspořádané prodejní ploše.
Přečtěte si:
Kámen versus internet. Kdo vyhraje souboj o zákazníka?
Tato výhoda se však po týdnu vytratila. Pak se k samoobslužným pokladnám osmělili i lidé s trochu nižší technickou gramotností, kteří si na ně v prvních dnech netroufli. Dohnaly je tam megadlouhé fronty u klasických pokladen, jejichž počet byl v rámci rekonstrukce radikálně zredukován. K čemu by tam taky byly, když máme ty moderní, samoobslužné, že?
Úspora času z prvních dní je najednou pryč a už se nikdy nevrátí. Naprosto identicky tomu totiž bylo i v jiných prodejnách, kde samoobslužné pokladny zavedli už dříve. Paní, která přejíždí po skeneru rohlíkem v naději, že se jí tak pečivo podaří namarkovat, se s technologií opravdu nikdy nesžije.
Namísto slibovaného zvýšení komfortu nákupu tak technologický pokrok zákazníkům absolutně nic nepřinesl. Podobně je to s většinou inovací v maloobchodě. Vidina života ve sci-fi filmu naráží na střet s praktickým životem. Jediným vítězem je obchodník, který ušetří za pracovní sílu.
Pokud by stavy prodavačů aspoň držely na původní úrovni, nakupovalo by se skutečně lépe. To by však bylo v rozporu se skutečným důvodem zavádění inovací, tedy snížení mzdových nákladů, nikoliv zvýšení pohodlí nakupujícího.
Ve vyspělejších zemích, tedy za jižní a západní hranicí, už fungují opravdoví roboti prodavači. Zda se Rakušanům a Němcům díky nim nakupuje lépe, těžko říci. Pravděpodobně ale ne. Nakupuje si jim lépe díky kultuře prodeje, která je historicky na vyšší úrovni než u nás.
Čtěte další komentáře autora: