Jean-Claude Juncker dokázal to, kde mnozí jiní selhali. Domluvil se americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Evropsko-americká obchodní válka je tak aspoň prozatím zažehnána.
„Šok!“ psali bychom, kdyby Euro.cz byl bulvární server. Tolik kritizovaný šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, kterému je vytýkán údajný problém s alkoholem, dokázal jako jeden z mála najít společnou řeč s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Oba státníci se po společné schůzce k překvapení mnohých dohodli na postupném poklesu cel s výjimkou aut na nulu, namísto chystaného rapidního navýšení. Duo Trump-Juncker tak na poslední chvíli odvrátilo hrozící obchodní válku bez vítězů, zato s mnoha poraženými na obou stranách. Co k tomu vedlo?
Za prvé se Trump dostal na domácí půdě pod silný tlak republikánských senátorů i průmyslu, kterému začaly pomalu docházet všechny důsledky konfliktu. Symbolem se stal výrobce spotřební elektroniky Whirlpool, původně hlasitý propagátor zavedení dovozních cel na pračky. Namísto očekávané prosperity a vzniku nových pracovních míst se však společnost potýká s růstem cen hliníků a oceli, což je následek odvetných opatření, propadem zisku a výrazným poklesem hodnoty akcií. Ztrácet však začaly i americké automobilky, kvůli kterým Trump celou roztržku odstartoval.
Slavné oběti obchodní války. Na odvetu EU doplatí Jack Daniel’s i Harley-Davidson
Za druhé se ozvali i američtí zemědělci. Vinou vyhrocené situace a odvetných cel podražila americká sója, vepřové či cukr. Agrární produkty USA tak přestaly být pro zahraniční odběratele atraktivní. Trump zareagoval tak nějak po evropsku a ztrátu se rozhodl zemědělcům kompenzovat 12miliardovou dotací. Odpovědí mu bylo, že namísto sociálních dávek má raději zajistit odbyt.
A to v konečném důsledky i udělal, což je třetí důvod. Od Junckera dostal příslib okamžitého nákupu velkého množství americké sóji. Co to přesně znamená a jak to bude fungovat v praxi, až se přecitlivělý evropský spotřebitel dozví, že konzumuje maso ze zvířat krmených americkou geneticky modifikovanou plodinou, je jiná otázka. Trump však mohl ze schůzky s Junckerem odejít jako vítěz, což je pro nenapravitelného ješitu možná mnohem důležitější důvod než všechny ztráty hrozící americké ekonomice.
Protekcionismus: nic nového pod sluncem
A s tím souvisí i čtvrtý důvod. Evropa se zavázala odebírat z USA i zkapalněný plyn. To je výhra pro obě strany. Unie vyslyšela Trumpovu kritiku o přílišné energetické závislosti na Rusku. Do ceny amerického plynu je sice nutné zahrnout i náklady na zkapalnění, transport a výstavbu přístavních terminálů a není tak vůbec jisté, zda bude vůči ruské komoditě cenově konkurenceschopný. Kdyby už nic jiného, může však americká alternativa posloužit Evropě jako silná karta v jednáních s Gazpromem.
A konečně za páté: ničeho z toho by nebylo možné dosáhnout, kdyby proti Trumpovi nestál ten správný oponent. Žoviální Juncker sedí povaze nevypočitatelného hulváta Trumpa mnohem více než formálně odtažitá kancléřka Merkelová nebo ambiciózně energický prezident Macron. Ostatně fotografie Junckera líbajícího se s dalším nepříjemným státníkem, českým prezidentem Milošem Zemanem, ukazují, že na některé typy je právě šéf komise tím pravým.
Čtěte další komentáře Jana Brože:
