Ministerstvo obrany bude rádo, pokud jeho reálný loňský rozpočet překročí jedno procento HDP. A to je, věru, špatná zpráva.
Minulý týden se stalo několik důležitých věcí. Vláda Andreje Babiše podala demisi, Martin Stropnický během dechberoucího vystoupení ve sněmovně připomenul, proč byl špatným ministrem obrany dbajícím jen o svůj mediální obraz, a Karla Šlechtová opět zdůraznila, co všechno před ní Stropnický neudělal, i když mohl a nejspíš i měl.
Jestliže se teď stále častěji ozývá, aby Šlechtová jako ministryně v kabinetu bez důvěry a teď už i v demisi o ničem nerozhodovala, sedět a psát předmluvy do knížek asi nebude. Nynější bezčasí může trvat ještě hodně dlouho. Zaměřit by se proto mohla na obranné výdaje a vylepšení jejich čerpání.
Podle posledních čísel a propočtů se totiž zdá, že resort se musí modlit, aby jeho loňský rozpočet vůbec přeskočil jedno procento HDP. Nejoptimističtější odhady dnes mluví pouze o 1,05 procenta. Nelichotivou situaci, která se opakuje několikátým rokem po sobě, způsobily nejen neutracené miliardy, ale i rostoucí český hrubý domácí produkt. Z toho důvodů je stále větší pohádkou, že by obranný rozpočet v roce 2020 činil 1,4 procenta HDP, jak se dohodlo v roce 2014 a jak s tím počítá Severoatlantická aliance.
Armádní nákupy drhnou:
Nákup izraelských radarů se komplikuje. Kvůli neschváleným dokumentům
Česká armáda dosud neví, jaké vrtulníky potřebuje
Agentura NATO dluží Praze munici za 80 milionů
Teď přicházejí minuty slávy pro Karlu Šlechtovou. Otevírá se prostor pro razantní zásah, díky němuž by mohla ukázat, v čem je lepší manažerka než její předchůdce. Za vyšperkování rozpočtu a jeho čerpání by jí určitě nezkritizoval ani jeden oponent.
Navíc po čtyřech letech, kdy ministerstvo obrany neustále rotovalo v počtech jak rezavějící sovětský radar na letišti a do centrály NATO dodávalo plánované křivky, které už v době odesílání z Prahy neplatily, by mohla uklidnit i české alianční spojence. Hry “my-nic-to-jen-to-HDP-strašně-rychle-roste” bylo dost.
Pokud se ovšem ministryně spokojí s vyjádřením, že procentuálně to sice nevypadá, ale meziročně obranný rozpočet stoupá, nic se nezmění. Takové vysvětlení v minulých letech používal i Martin Stropnický. A jak to skončilo? Nijak. Nic se nekoupilo, armáda a její technika jen o několik dalších let morálně zestárla.
Přečtěte si komentáře Ondřeje Stratilíka: