Dobrých zpráv není nikdy dost a v časech zpomalování ekonomik hlavních obchodních partnerů se každá taková počítá dvojnásobně.
Předběžný odhad loňského růstu, s nímž přišel ČSÚ, podle nějž stoupl český HDP o tři procenta, a ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 2,9 procenta, je pozitivní překvapení. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že německý statistický úřad vydal zprávu o nulovém růstu ve čtvrtém čtvrtletí, po -0,2 procentech ve třetím čtvrtletí roku 2018.
Co je ale opravdu zajímavé, je zmínka ČSÚ, že „v mezičtvrtletním srovnání bylo tempo růstu HDP nejvyšší za posledních šest čtvrtletí. V posledním čtvrtletí předchozího roku vzrostl HDP mezičtvrtletně o jedno procento a meziročně o 2,9 procenta. Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí byl tažen zejména zahraniční poptávkou. K růstu významně přispěla i domácí poptávka po investičním zboží“. Zvýraznil jsem slova, která jsou nejvíc překvapivá, a zároveň potěšující zároveň.
Graf z poslední makroekonomické prognózy českého ministerstva financí ukazuje vazbu mezi německými očekáváními ve zpracovatelském průmyslu a následnou výkonností českého průmyslu. Zároveň je vidět synchronizace cyklu na vývoji HDP.
Česko je samozřejmě hluboce zapojené do německo-středoevropského průmyslového klastru, jehož součástí je i celý Visegrád, Rakousko, kus Itálie, atd., samozřejmě s mírně odlišnou intenzitou danou váhou průmyslu, velikostí země, mírou finalizace a dalšími faktory.
Tady je několik citací z anglického překladu zprávy německých statistiků s přidaným komentářem a zvýrazněním toho, co považuji za nejdůležitější:
„Pokud budou digitální platformy pro samořídící vozy s umělou inteligencí pocházet ze Spojených států a baterie pro budoucí vozy z Asie, Německo a Evropa ztratí přes 50 procent přidané hodnoty v automobilovém průmyslu. Tento problém se ale následně promítne nejenom do společností v tomto sektoru, ale do všech přidružených oborů včetně státního sektoru.“
Takže - jestliže by Německo, potažmo celá Evropa, ztratilo 50 procent přidané hodnoty v automobilovém průmyslu, jak velký dopad by to mělo na Česko?
Přečtěte si komentář: Ochlazení ekonomiky? Zatím fakt nemrzne
Z tohoto hlediska je ale velevýznamné, že Němci nehodlají házet flintu do žita. Jak dále uvádí německý statistický úřad, „Problém průmyslové a technologické suverenity a kapacity naší ekonomiky je rozhodující výzvou k udržení životaschopnosti naší země. Naše hospodářství musí být schopno ustát celosvětovou konkurenci ve všech hlavních oblastech a to i v budoucnosti, zejména pokud jde o klíčové technologie a zásadní inovace. Udržování uzavřených řetězců přidané hodnoty je velmi důležité: pokud všechny části řetězce existují v ekonomickém odvětví od výroby základních materiálů až po konečnou úpravu a zpracování až po distribuci, služby, výzkum a vývoj, jednotlivé vazby v řetězci budou odolnější a je pravděpodobnější, že bude dosažen nebo prodloužen konkurenční potenciál. Proto potřebujeme holistický přístup a analýzu toho, kde byly řetězce s přidanou hodnotou již porušeny nebo jsou ohroženy, stejně jako dohodu o vhodných opatřeních k předcházení nebo zvrácení další eroze.“
Udržení celého řetězce tvorby přidané hodnoty v Evropě je tedy projekt, na němž musí Česko participovat. Z ekonomického hlediska je to naprosto existenční záležitost. Budoucnost českého průmyslu (a životní úroveň) závisí na tom, jaké postavení v tomto řetězci budeme mít, a jak se bude přidaná hodnota dělit.
