Před klimatickou daní na maso chrání Čechy politici s pudem sebezáchovy. V případě vepřového či hovězího by však navýšili účty za potraviny až o stokoruny ročně.
Přidušeni kouřem z hořících amazonských pralesů volají nejrůznější experti po radikální změně stravovacích návyků. Toho lze prý docílit hlavně daňovým zatížením jídla, jehož produkce nadmíru škodí klimatu, ať už kvůli přepravě na dlouhé vzdálenosti nebo destrukci „plic planety“ za účelem rozšiřování pastvin a polí s krmivy.
Byli byste ochotni vzdát se masa kvůli ochraně klimatu?
Odpůrci namítají, že klimatická daň na maso by nejvíce dopadla na ty nejchudší a k poklesu spotřeby stejně nepovede. O zavedení uhlíkové daně se nicméně zcela vážně diskutuje už i v Česku, a byť se (aspoň v dohledné době) určitě nebude týkat potravin, pojďme se aspoň hypoteticky podívat, jak by se takové zdanění mohlo projevit na účtu z prodejny potravin.
Čísla o vzniku ekvivalentu CO2 při produkci jednotlivých druhů potravin se liší studie od studie, vesměs ale platí, než nejvíce emisí oproti jiným potravinám vytváří maso hovězí. Pro zjednodušení využijme internetovou kalkulačku na stránce klimatarier.com pracující s propočty Institutu pro výzkum energie a životního prostředí (IFEU) v Heidelbergu, která jednoduchou formou umožňuje zjistit si uhlíkovou stopu jídla.
Infografika: Jak člověk obhospodařuje svět
Podle kalkulačky tak při výrobě jednoho kilogramu hovězího vznikne 12,29 kilogramu ekvivalentu CO2, na vepřovém je to 4,15 kilo a na kuřecím 3,7 kg emisí. Přidejme k tomu jako alternativu ještě veganské tofu s 1,66 kilogramu.
Jakou však zvolit výši daně? Jedna možnost se sama nabízí, jelikož zdanění oxidu uhličitého už v Evropě léta funguje v podobně emisních povolenek. Za jednu tunu CO2 musí energetika a vybraný průmysl aktuálně zaplatit necelých 26 eur, tedy zhruba 672 korun.
Pokud bychom tedy vycházeli z ceny emisních certifikátů, zdražila by klimatická daň kilo „nejškodlivějšího“ hovězího asi o 8,30 koruny. V případě vepřového by zdražení představovalo 2,80 koruny na kilo, u drůbežího 2,5 koruny a cena tofu by byla zhruba o korunu a deset haléřů vyšší. Při průměrné ceně 661 korun za kilogram pravé svíčkové by tedy šlo o zcela nepatrný příspěvek, který by k šetrnějšímu stravování přesvědčil málokoho.
Sucho: jak se změní jídelníček? Málo masa, sem tam brouk
Samozřejmě je možné nasadit i vyšší sazbu, byť se asi bude voličům jen velmi těžko vysvětlovat, že kvůli čistšímu ovzduší musí platit za jídlo více než elektrárny za emise. Toho jsou si politici vědomi a třeba v sousedním Německu, kde se aktuálně o uhlíkové dani diskutuje asi nejhlasitěji, se odvod na „špinavé potraviny“ zavést nechystají.
Přesto lze očekávat, že i tak se klimatická daň do cen potravin aspoň částečně přenese, a to vyššími dopravními náklady jak výrobců a obchodníků, tak samotných konzumentů při cestě na nákup.
Pokud bychom si však opět čistě hypoteticky chtěli vypočítat dopad na cenu hovězího při předpokládané německé sazbě 35 eur na tunu CO2, představuje to zdražení kila hovězího asi o 11,10 koruny. Pro začátek. Počítá se totiž s postupných navyšováním. V roce 2030 se má za tunu oxidu uhličitého platit už 180 eur.
Klimatolog Tolasz: Planeta uživí všechny, pokud se změní hospodaření s půdou a potravinami
To už představuje zdražení o 57,20 koruny na kilo, při průměrné spotřebě hovězího v Česku ve výši 8,3 kilogramy ročně pak zdražení o 475 korun na hlavu a rok, což už může v peněžence leckterá rodina pocítit. Češi jsou však národem vepřového a u nejoblíbenější masné suroviny by to znamenalo o 816 korun více za maso na každého člena rodiny.
Přesto to nevypadá to, že by k zavedení klimatické daně v dohledné době došlo. Ve prospěch milovníků masa hrají hlavně sebezáchovné pudy většiny politiků. V jejich neprospěch pak hořící prales, Greta Turnbergová a skutečnost, že při zhuntované státní kase se i klima může hodit jako argument, jak z lidí více vyždímat.
Čtěte další texty Jana Brože
