Dalších dvě stě miliard dolarů amerického dovozu z Číny zatížených dodatečným clem ve výši 10 procent, které by mělo platit od pondělka, je na rozdíl od předchozích fází americko-čínské obchodní války tentokrát zacíleno na zboží běžné spotřeby, nikoli na polotovary či součástky pro další zpracování. Navíc pokud Číňané podniknou odvetná opatření, je americký prezident připraven uvalit dodatečná cla v podstatě na celý zbývající dovoz, dalších 267 miliard dolarů.
Trump bude dopad fázovat nejen v případě odvety, ale i v případě, že Čína nepřijme opatření, které bude lépe vyhovovat ochraně práv duševního vlastnictví a dalších praktik, třeba v podobě jejich odevzdání výměnou na přístup k čínskému trhu. Pak se od Nového roku zvednou sazby na 25 procent.
S Trumpem v podstatě, nikoli ve formě, tiše souhlasí celý Západ, protože přebírání jeho řešení a know-how postihovalo každého, kdo měl něco k okopírování, české výrobce nevyjímaje. Nezapomínejme, že většina hodnoty amerických i dalších západních veřejně obchodovaných firem je dnes dána nehmotnými aktivy (právy, licencemi, značkami, daty…).
Zkusme odhadnout, jaký bude efekt. Čistě mechanický přepočet deseti procent z dvou set miliard by znamenal dvacetimiliardový dodatečný účet v dolarech pro spotřebitele pouze v případě, že by na ně byl přenesen v plné výši. To se ovšem v praxi děje vzácně, ve skutečnosti se o břemeno podělí výrobce, dovozce, distribuční síť a jistěže i spotřebitelé, přičemž kdo kolik konkrétně ponese, bude záviset případ od případu.
Vývoj kurzu dolaru k jüanu
Za prvé, čínská měna oslabila, takže část mohou vstřebat producenti, pokud jsou ochotni z již smluvně potvrzených dolarových cen trochu slevit a chtějí si udržet obrovský americký trh. Desetiprocentní přirážka oproti případné pětadvacetiprocentní od ledna reflektuje skutečnost, že zatímco velké řetězce typu Wall Mart jsou již pro vánoční trh do značné míry předzásobeny, nemusí to platit pro menší dovozce, kteří nemají takovou schopnost smlouvat a budou vystaveni velkému konkurenčnímu tlaku, aby přirážku do cen pokud možno nepromítli.
U cenově citlivého zboží není radno spotřebitele dráždit, takže přicházejí na řadu velkoobchodní a maloobchodní marže a spotřebitelé nakonec u pokladen zaplatí jen menší díl. Nějaký dopad na maloobchodní ceny v USA to nakonec mít bude, ale zatím půjde o nízké číslo za desetinnou čárkou v indexu spotřebitelské inflace.
Přečtěte si analýzu Ilony Švihlíkové:
Co s Trumpem? Oko za oko, zub za zub?
Narychlo změnit dodavatele i přes horečnou aktivitu nákupčích nejde, navíc ani těm největším obchodníkům typu Walmart se nemusí podařit najít alternativní dodavatele, což potvrzuje, jak silnou pozici čínští producenti dohromady mají. Na varování však Trump nedbá, alespoň zatím ne. Dopad na ekonomický růst je pro letošní rok odhadován jen na 0,1 procenta HDP, dlouhodobé dopady ovšem postihnou Ameriku bolestivěji. Jeden modelový propočet je tady.
Stojí mu to za to? Velká část dovozu je vlastně vnitrokoncernový obchod v rámci globálních operací amerických firem, takže vzkaz směřuje nejen k Číně, ale také k velikánům domácího byznysu: vyrábějte doma a zaměstnávejte Američany. Potíž je v tom, že pořád platí to, čemu se vysmíval Fréderic Bastiat v Petici výrobců svíček. Doporučuji.
Přečtěte si další komentáře Miroslava Zámečníka:
